Zemědělský sektor počítá se snižováním emisí
16.02.2009 | Euractiv.cz
Využívání umělých hnojiv a dalších moderních zemědělských postupů může pomoci snížit emise skleníkových plynů a zajistit dostatek potravin. Na konferenci, která se včera konala v Bruselu, tím argumentovali výrobci hnojiv a experti na danou oblast.
Prezident Evropského sdružení výrobců hnojiv (EFMA) Tor Holba na konferenci uvedl, že je „emise možné snížit o 50% pomocí technologií na snížení emisí oxidu dusného (N2O), zvyšováním energetické účinnosti, pomocí hnojiv 'vyráběných na míru' a moderních zemědělských postupů“ (oxid dusný nebo též 'rajský plyn' je skleníkový plyn, který se, mimo jiné, uvolňuje při výrobě hnojiv, pozn ed.).
„Zemědělství bude hrát při snižování emisí skleníkových plynů velmi významnou roli,“ uvedl Pete Smith, profesor ekologie z University of Aberdeen.
Průmyslová hnojiva jsou v celosvětovém měřítku významným emitentem skleníkových plynů. Při jejich výrobě se do ovzduší uvolňují plyny jako jsou metan, oxid dusný, amoniak a oxid uhličitý.
Zemědělství a lesní hospodářství nebylo zařazeno do evropského systému obchodování s emisními povolenkami po roce 2012. Důvodem pro takové rozhodnutí byla skutečnost, že se emise z těchto sektorů obtížně měří.
Holba ale v souvislosti s celosvětovým růstem populace zdůraznil, že využívání hnojiv je pro zajištění dostatečného množství potravin zcela nezbytné. Uvedl dále, že „téměř polovina světové populace je závislá na výživě vycházející z minerálních hnojiv“ a zdůraznil, že „žádná alternativní technologie neexistuje“.
„Výroba hnojiv je možná emitentem CO2, ale pokud chceme svět nasytit, je to ten nejefektivnější způsob, jak toho dosáhnout,“ prohlásil.
Profesor Smith dodal, že zemědělství bude v dlouhodobém horizontu hrát významnou roli při snižování emisí skleníkových plynů. Přispěje k tomu jednak „zlepšováním energetické účinnosti“, jednak využíváním „výchozích surovin pro výrobu bioenergie“, jako je odpad, hnůj a energetické plodiny.
Smith odhaduje, že sekvestrace uhlíku v půdě (technologie, při níž dochází k přeměně oxidu uhličitého na stabilní uhlík v půdě, pozn.ed) může utlumit „méně než jednu třetinu nárůstu (CO2 v atmosféře) a méně než jednu sedminu emisí oxidu uhličitého z fosilních paliv“.
Další články v kategorii
- CIS platba na telata masného typu (02.05.2026)
- Meteorologové: Letošní březen a duben byly v Česku nejsušší za desítky let (01.05.2026)
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)
- Na opatření proti suchu v lesích dá Zlínský kraj více než loni (30.04.2026)

Tweet



