Vývoz a dovoz chmele v ČR v roce 2008

Z České republiky se v roce 2008 vyvezlo 4400 t chmele

Od roku 1998 byl český chmel vyvezen přímo z České republiky již do 75 zemí celého světa, největší část vývozů směřovala v roce 2008 opět do Japonska. Na třetí místo žebříčku vývozů se poprvé v historii dostala Čína.

Celkové množství vyvezeného chmele a chmelových produktů z České republiky zůstalo na úrovni předchozích dvou let, tj. cca 4400 t. Špatné výsledky sklizní 2006 a 2007 se ještě odrazily na sníženém objemu vyvezeného granulovaného chmele, ale dobrý sklizňový rok 2008 již vedl k nárůstu vyváženého nezpracovaného chmele. V roce 2008 dále pokračoval trend snižování dovozu hlávkového chmele, který byl v minulosti ve větší míře dovážen do České republiky na zpracování zejména z Polska. Oproti roku 2007 došlo také k snížení dovozů granulovaného chmele, naopak dovoz chmelového extraktu se vrátil zpět na úroveň před třemi lety, protože pivovary si začaly doplňovat své zásoby.

Vzhledem k úspěšnému zápisu označení Žatecký chmel do evropského seznamu chráněných označení původu a zeměpisných označení v květnu roku 2007 jsou výrobky ze Žateckého chmele již dva roky označovány etiketou s logy Žateckého chmele a evropského chráněného označení původu. V roce 2008 se pak míra užívání tohoto označení ještě zvýšila. Více informací o označení najdete na www.zateckychmel.eu

Největší část chmelových výrobků (chmelové granule typu 90 a typu 45) byla opět vyvezena do Japonska, a to cca 1550 t. Japonské pivovaryAsahi, Kirin, Sapporo a Suntory jsou největšími odběrateli českého chmele, kteří odebírají až 40 % české úrody chmele (odrůdy Žatecký poloraný červeňák).

TOP 10 destinací českého chmele roku 2008

Japonsko – 1549 t

Německo – 1368 t

Čína – 235 t

Polsko – 181 t

Rusko – 180 t

Belgie - 130 t

Velká Británie – 120 t

Ukrajina – 109 t

JAR – 88 t

Vietnam - 68 t

Mezi další významné odběratele českého chmele patří Finsko, Indie, USA, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko.

V celní statistice se minulý rok objevily 2 nové země (Botswana, Kolumbie), které rozšířily celkový počet zemí, kam se český chmel od roku 1998 vyvezl na 75.

Z pohledu pivovarů a pivovarských skupin jsou největšími odběrateli českého chmele vedle japonských a českých pivovarů, pivovarské skupiny ABInBev a SABMiller. Ve srovnání kontinentů vedou těsně odběratelé z Evropy (2082 t) před odběrateli z Asie (1942 t), na dalších místech je Afrika ( 91 t), Sev. a Již. Amerika ( 67 t) a Austrálie a Oceánie ( 5 t).

Dovoz granulovaného a hlávkového chmele se snížil

V roce 2008 pokračoval pokles dovozu hlávkového chmele. Zde se jedná o chmel, který je v České republice zpracováván a převážně vyvážen zpět do země původu. Oproti roku 2007 došlo ke snížení dovozu granulovaného chmele. U dovozů granulovaného chmele a chmelového extraktu si dominantní postavení drží dovozy z Německa.

Základem kvality českých piv je český chmel

Pro české spotřebitele piva a také české chmelaře je velmi pozitivní, že chmelení českých piv je stále vysoce nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,3 g alfa hořkých kyselin na 1 hl piva. Vyšší obsah chmele v pivu je také jedním z typických znaků českých piv, který zaručuje jejich vysokou oblibu.

Z výsledků šetření Výzkumného ústava pivovarského a sladařského, které byly prezentovány na Chmelařském semináři v Plzeňském Prazdroji 25.2.2009 vyplývá, že od roku 1998 do roku 2006 neustále stoupal podíl zastoupení českého chmele na spotřebě českých pivovarů a český chmel tvořil v roce 2006 polovinu potřeby alfa hořkých látek v českých pivovarech. Za toto období se zvedla spotřeba českého chmele v českých pivovarech z 40 t alfa hořkých na 70 t alfa hořkých kyselin. V tomto období rostla jak spotřeba odrůdy Žatecký poloraný červeňák tak i nových českých odrůd. V případě zahraničního chmele se jedná z více než 80 % o chmelový extrakt, což znamená, že v granulované nebo hlávkové formě se v českých pivovarech používá především český chmel. Tento trend nárůstu podílu českého chmele se v posledních dvou letech, také díky slabším sklizním 2006 a 2007, zastavil a poměr tedy zůstává rovnoměrný.

U českého chmele se v rámci spotřeby alfa hořkých látek v českých pivovarech jedná z 56 % o Žatecký poloraný červeňák a ze 44 % o nové české odrůdy, mezi kterými jsou nejvíce zastoupeny odrůdy Sládek, Premiant a Agnus.

Téměř čtvrtina české produkce chmele zůstává k dispozici domácím pivovarům a kvalitativním základem českých piv je tedy český chmel.

Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě.

Současná světová finanční krize se odráží i ve zpomalení či zastavení růstu světové produkce piva a také v hledání dalších možných úspor na straně pivovarů což může mít negativní dopad na budoucí vývoj světové poptávky po chmelu.

Kontakt:

Mgr. Zdeněk ROSA BA, Svaz pěstitelů chmele ČR

Mostecká 2580, 438 19 Žatec

Tel: 415 733 401, Mobil: 606 304 618, Fax: 415 726 052

e-mail: rosa@czhops.cz, web: www.czhops.cz, www.zateckychmel.eu