Ano, Státní veterinární správa je alergická
20.03.2009 | SVS ČR
Státní veterinární správa ČR je opravdu citlivá na občasné tvrzení, že se u nás drůbež „krmí“ antibiotiky. Není tomu tak, jednak se to nesmí a jednak se o tom přesvědčujeme na základě monitoringu cizorodých látek v surovinách a potravinách živočišného původu, tj. i v kuřecím mase.
Dokonce se to dá nazvat i tak, že je „Státní veterinární správa na toto téma alergická“, jak se zmiňuje 13. 3. Hanka Michopulu v Lidových novinách v článku o biokuřatech (Jak chutná kuře za pětistovku). Tato „alergická“ reakce je celkem pochopitelná, když se i v tomto článku čtenář dozví, že biokuře mimo jiné „nepojídá antibiotika“, jakoby kuřecí brojleři z „konvenčních“ chovů je pojídali.
Zkrátka tedy lze říci, že drůbež z přirozených chovů, popřípadě z těch bio, má nepopiratelně odlišnější kulinářské vlastnosti, však také do porážkové váhy doroste za třikrát delší dobu (jak i správně Hanka Michopulu píše), proto je i dražší. Je ale, domníváme se, zbytečné zdůrazňovat absenci antibiotik v krmné dávce. Antibiotika musejí absentovat v krmné dávce všech zvířat, jejichž produkty končí na kuchyňském stole. To znamená, že se antibiotiky nekrmí ani drůbež, ani skot, ani prasata!
Snad jen doplnit, že se samozřejmě mohou použít léčiva, i na bázi antibiotik, ale jak z pojmenování vyplývá, jen z léčebných důvodů a v ochranné lhůtě, před porážkou se musejí vysadit. Jinak skončí „produkty“ v asanačním podniku. A používání antibiotických léčebných prostředků u kuřat na maso je málo časté, právě vzhledem k jejich krátkému životu.
A možná ještě jeden dovětek ke zmíněnému článku, kde je na konci povzdech, že se o tvrzení Státní veterinární správy chtěla v chovu přesvědčit na vlastní oči novinářka, která si chtěla situaci natáčet skrytou kamerou... a nebyla vpuštěna. Však to je správné, do chovů hospodářských zvířat žádné cizí osoby nesmějí, vyplývá to i z veterinárního zákona. Důvodem je případné zavlečení nějakého onemocnění (důkazem může být rozvlečení ptačí chřipky na Královéhradecku v roce 2007). Do chovů smí pouze zde zaměstnané osoby, veterinární lékař a státní veterinární dozor, samozřejmě za stanovených hygienických podmínek.
O tom, že kuřecí maso antibiotika neobsahuje, se může každý přesvědčit z výsledků veterinárních kontrol - na stránkách www.svscr.cz je publikace o Kontaminaci potravního řetězce. Kontaminace cizorodými látkami, tj., těžkými kovy, PCB, antibiotiky apod., je prakticky setrvale pod povolenými limity. A pokud se přece jen v rámci rutinních i cílených kontrol veterinární dozor setkal s problémem, vždy tomu dosud bylo ještě před tím, než se surovina či potravina mohla dostat do tržní sítě.
Další články v kategorii
- Další Emil? Rakušané spekulují o losovi u Vídně, ten pravý je ale na Šumavě (13.12.2025)
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- ČOI ve třetím čtvrtletí odhalila 292 případů prodeje alkoholu nezletilým (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- Na březích dvou jihomoravských potoků jsou stovky nově vysazených stromů a keřů, přibyla i stanoviště pro obojživelníky (12.12.2025)
- Michelin rozdal v Česku ocenění. Vůbec poprvé udělil také dvě hvězdy (12.12.2025)
- Testovali jsme v laboratoři croissanty z Česka a Německa. Výsledky Čechy překvapí (12.12.2025)
- Albert i před letošními Vánoci podporuje zaměstnance v prodejnách příspěvkem a dalšími benefity (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám (12.12.2025)

Tweet



