Život na ekofarmách v roce 2008

Ústav zemědělské ekonomiky a informací vydal statistické vyjádření života na českých ekofarmách.

Statistika dokládá, že život ekologického zemědělce láká stále více lidí. Ke konci roku bylo jako podnikatel v ekozemědělství registrováno celkem 1 849 subjektů, což představuje nárůst o více než 500 oproti roku předchozímu. Zajímavostí je, že v roce 2008 bylo registrováno celkem 9 ekologických včelařů, takže se v roce 2009 můžeme snad těšit na nové produkty z biomedu.

Pro Prahu a okolí je tradičně špatnou zprávou, že ve Středočeském kraji a v Praze je výměra ekologicky obhospodařovaných ploch velmi malá, což znamená, že na lokální biopotraviny si v hlavním městě ještě nějaký čas počkáme. Nicméně pozitivem je, že velká část nových ploch, registrovaných v ekologickém zemědělství, ve Středočeském kraji je orná půda a trvalé kultury slibující biozeleninu a ovoce.

Obecně je produkce zeleniny, tedy jedné z nejpoptávanějších skupin biopotravin stále velmi omezená, pouze na 0,93 % orné půdy se pěstovala biozelenina (zbytek zaujímaly obiloviny, luskoviny a okopaniny – brambory, řepa). Celkem se na 315 ha vypěstovalo něco málo přes 2 000 tun biozeleniny. Pro „srovnání“, podle odhadů Státního zemědělského a intervenčního fondu konvenční zemědělství v roce 2008 se na 10 536 hektarech vyprodukovalo 298 368 tun zeleniny. Spotřeba zeleniny obecně v ČR (pro spotřebu biozeleniny žádná oficiální čísla neexistují) činila 83,7 kg na osobu a rok, takže biozeleninou by se teoreticky podle těchto čísel mohlo v ČR celý rok krmit na 23 894 průměrných jedlíků.

Ekologičtí ovocnáři nejčastěji pěstovali jablka a hrušky. Celkem bylo v ekologických sadech vyprodukováno více než 2 200 tun ovoce, více než tři čtvrtiny z tohoto množství připadlo na jablka a jedna desetina na hrušky, ostatního ovoce celkem byly vypěstovány přibližně 3 procenta. Vinných hroznů bylo v ekologickém režimu vypěstováno celkem 96 tun, nicméně většina (95 %) ploch vinic byla v té době v tzv. přechodném období na ekologické zemědělství, tudíž nebyla do statistiky produkce započítána, existuje tedy naděje, že v příštích letech bude českých biohroznů, potažmo vína výrazně vyšší nabídka.

Výnosy ekologického a konvenčního hospodaření

Statistika uvádí též výnosy ekologických plodin, proto nás zajímalo, jak si ekozemědělství vede z hlediska výnosů ve srovnání se zemědělstvím konvenčním.

Ke srovnání jsme zvolili několik druhů plodin, které se často objevují v našem nákupním košíku, či ve výrobcích, které konzumujeme. Údaje za ekologický výnos udávají certifikovanou produkci a byly získány dotazováním mezi ekozemědělci v průběhu roku 2008. Čísla konvenční produkce jsou buď kvalifikovaným odhadem výnosů za rok 2008 nebo průměrem výnosů let 2000-2007.

Nicméně údaje je třeba brát s rezervou, ať už s ohledem na nejednotnost let za něž jsou údaje stanoveny, či s ohledem na skutečnost, že údaje za ekologickou produkci jsou výsledkem dotazníkového šetření a nikoliv měření skutečné produkce.

Srovnání ekologického a konvenčního výnosu vybraných druhů plodin za rok 2008

* Konvenční výnos je průměrem pšenice jarní a ozimé, ekologický výnos je za pšenici obecnou

** Konvenční výnos je průměrem výnosů let 2000-2007

*** Výrazný rozdíl mezi hektarovým výnosem je dán velkou odlišností mezi intenzivním (konvenčním) pěstováním jablek na zákrscích a extenzivním pěstováním ekologických (často ve vysokokmenných sadech, které splňují i další nejen produkční funkce).

(Zdroje dat: ÚZEI a MZe)

Zvířata a živočišná produkce

Statistika zvířat na ekologických farmách poskytuje též zajímavá čísla. Například, ze zvířat chovaných na ekofarmách jich plných 62 % nebylo certifikováno, to znamená, že pouze 38 % ze zvířat na farmách bylo formálně certifikováno jako bio, což samozřejmě ale nemusí znamenat, že by všechna tato zvířata nebyla chována v souladu se zásadami ekologického chovu, spíše naopak. Jedná se spíše o takovou metodu, kdy na jednom statku existuje paralelně ekologický podnik (s rostlinnou výrobou) a konvenční podnik s výrobou živočišnou, což umožňuje skutečnost, že každý z podniků může být formálně registrován na jiného člena rodiny.

Zajímavá je i produkce živočišných výrobků (přepočtena na stejnou měrnou jednotku na základě koeficientů výtěžnosti) a odhad jejich prodeje pod značkou bio. Například, u drůbežího masa činila produkce 1 200 kg, ale jen 4 % z tohoto množství byla dle odhadu zemědělců prodána jako bio, což je pouhých 48 kg. Nejvíce bylo vyprodukováno certifikovaného biohovězího 5 tisíc tun (jako bio bylo prodáno 30 % produkce), dále skopové 330 tun (23 %) a vepřového 83 tun (43 %). Více než hovězího bylo vyprodukováno dokonce i kozího masa celkem více než 10 000 kg.

Mléčné produkci farem vévodí výroba certifikovaného kravského bio mléka 12 600 litrů, mléka kozího 355 tisíc litrů a kozích sýrů 18 800 kg. Mezi údaji však není uveden například kravský sýr vyprodukovaný v mlékárnách, přeci jen jedná se o průzkum na farmách.

V roce 2008 bohužel nebyl vyprodukován žádný biomed, zřejmě vzhledem k velké ztrátě na včelstvech způsobené velkým výskytem chorob v posledním roce.

Zaměstnanost a hospodářské výsledky

Na celkem 1 849 ekofarmách bylo v roce 2007 zaměstnáno celkem 4 212 osob na plný úvazek z čehož téměř 30 % tvořili členové rodiny podnikatele. Velká část zaměstnanců na farmách byli sezónní pracovníci či brigádníci, kterých se na ekostatcích vystřídalo v roce 2007 na téměř 1 300, část z nich opět byli rodinní členové (21 %). Částečný úvazek na farmách vykonávalo celkem 871 osob, z čehož velká část jsou také rodinní příslušníci.

Pozitivním faktorem je, že celkem téměř 81 % ekozemědělců uvádělo, že jejich hospodářský výsledek byl v roce 2007 kladný, tedy že hospodařili se ziskem, naopak 11 % z nich skončilo v roce 2007 ve ztrátě.

Faremní produkce

Faremní produkce je dlouhodobě v ČR nedoceňována a nepodporována, proto není divu, že ze všech 1 849 ekozemědělců jich pouhých 123 uvedlo, že prodává své produkty ze dvora. Zarážející je, že nejvíce byly prodávány živočišné produkty (62 případů) a ještě zajímavější je, že z nich nejčastěji bylo uváděno skopové, nejvíce jehňata. Je zvláštní, že jsou uvedena jehňata, spotřebitelé si zřejmě z farem odvážejí ponejvíce jehněčího domácího mazlíčka. Dále se ze dvora nakupovala významněji ještě zelenina (37 farem) a čerstvé mléko (19).

Ze všech ekozemědělců se tedy prodejem ze dvora zabývá necelých 7 % a počet faremních zpracovatelů je s velkou pravděpodobností ještě nižší (dle čísel z roku 2007 jich byly 3 %). Zřejmě to však odráží zájem spotřebitelů o tento způsob prodeje, když se dle odhadů přímá distribuce ze dvora podílí na prodeji biopotravin přibližně 2 %.

Kompletní zpráva je ke stažení na webových stránkách Ministerstva zemědělství.

Zdroj: Jan Valeška, www.biospotrebitel.cz