Jetel podzemní jako alternativa
24.04.2009 | ÚZPI
Jetel podzemní (Trifolium subterraneum) je zatím málo známou rostlinou, přesto však významnou. Potlačuje plevele a chrání proti erozi. Jetel podzemní je robustní a rychle rostoucí. Zvláštností je rozmnožování, během něhož se květenství přesouvají do půdy. Pod zemí potom zrají semena (odtud název), podobně jako u podzemnice olejné. Jetel podzemní je za našich klimatických podmínek jednoletý, protože v pozdějších fázích vývoje je citlivý vůči mrazu.
Podobně jako jetel plazivý vytváří nadzemní výběžky, je hustě olistěný a není zpravidla vyšší než 25 až 40 cm. Proto představuje jako podsev jen nepatrnou konkurenci pro krycí plodinu. Vývoj porostu je rychlý, má však relativně vysokou potřebu vody. Termín výsevu jako podsevu např. do kukuřice nastává krátce po výsevu krycí plodiny. Doporučuje se výsev do řádků (15 cm) a do hloubky 1 až 2 cm (výsevní množství 20 kg/ha).
Semeno (HTS 6,7 až 8,0 g) má nižší nároky na seťové lůžko než jetel plazivý. Podsev jetele podzemního poskytuje dodatečný zdroj dusíku pro krycí plodinu. Doporučuje se inokulace osiva vhodným druhem hlízkové bakterie (Rhizobium leguminosarum var. trifolii). Po sklizni krycí plodiny navíc jetel podzemní poskytuje rostlinný pokryv, který potlačuje plevele, je bohatý na živiny a chrání proti erozi. V zimě vymrzá při -5 °C. Odumřelá rostlinná hmota působí jako ochrana proti erozi. Rostlinné zbytky se rozkládají až do jara.
Jetel podzemní má podobné vlastnosti jako jetel plazivý. Předností obou druhů je adaptabilita a vytrvalost. Díky nízkému vzrůstu se výborně hodí jako podsev. Jetel podzemní může oproti jeteli plazivému růst na sušších stanovištích. Cena za 100 kg osiva se u jetele podzemního pohybuje od 395 do 450 EUR, u jetele plazivého od 450 do 910 EUR.
Podsev jetele podzemního přímo k výsevu hlavní plodiny na jaře dosahuje dobrého účinku v potlačování plevelů. To hraje roli zejména v ekologickém zemědělství.
Závěr: Jetel podzemní je podsevová plodina budoucnosti, zvláště na sušších stanovištích a v ekologickém zemědělství. Na základě symbiotické fixace dusíku lze očekávat vyšší výnosy krycí plodiny a případně i následné plodiny.
DLZ Agrarmagazin, 2009, č. 4, s. 44
Objednávka kopie článku
Další články v kategorii
- Další Emil? Rakušané spekulují o losovi u Vídně, ten pravý je ale na Šumavě (13.12.2025)
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- ČOI ve třetím čtvrtletí odhalila 292 případů prodeje alkoholu nezletilým (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- Na březích dvou jihomoravských potoků jsou stovky nově vysazených stromů a keřů, přibyla i stanoviště pro obojživelníky (12.12.2025)
- Michelin rozdal v Česku ocenění. Vůbec poprvé udělil také dvě hvězdy (12.12.2025)
- Testovali jsme v laboratoři croissanty z Česka a Německa. Výsledky Čechy překvapí (12.12.2025)
- Albert i před letošními Vánoci podporuje zaměstnance v prodejnách příspěvkem a dalšími benefity (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám (12.12.2025)

Tweet



