Zdravé krávy musejí na jatka

Stovky krav z Olomoucka skončí ještě letos na jatkách – to je smutný důsledek bezvýchodné situace, do které přivedly zemědělce nízké výkupní ceny za mléko. Někteří chovatelé musejí proto snížit stavy dojnic, jinde dokonce ruší chovy úplně.

Výkupní cena se nyní nevyšplhá ani na šest korun za litr mléka, chovatelé nepokryjí náklady.

„Výrobní náklady se pohybují kolem devíti korun za litr. Nízké ceny jsou důvodem k tomu, že mnoho podniků, především těch závislých na mléku, dochází k omezování nebo rušení chovu dojnic,“ potvrdil kritickou situaci ředitel okresní agrární komory v Olomouci Miloš Porč.

Ceny prudce poklesly už v lednu. Zemědělci již počátkem roku upozorňovali na to, že situace je vážná. Několikrát protestovali – nejprve v Praze před ministerstvem, nedávno dokonce zablokovali silnici z Přerova do Olomouce – vše marné. Aktuální situace je hrozivá: v Dolanech ruší chov dojnic úplně, ve většině dalších podniků přikročili k jejich omezení. Naprosto zdravé krávy, kterým chovatelé léta budovali dobré zázemí, tak čeká poprava.

Problémem nejsou jen nízké ceny. Zemědělci v Evropské unii musí investovat do tak zvané pohody zvířat. „staré“ evropské země si tím prošli již dříve. „My jsme ale přistoupili v roce 2004. náklady u našich farmářů jsou mnohem vyšší než v jiných zemích,“ upozornil Porč.

V Hněvotíně přitom přestavovali staré kravíny na moderní zařízení jako jedni z prvních před bezmála patnácti lety. Do přestavby tehdy investovali patnáct milionů, chov krav i telat s sebou přinesl spoustu dalších nákladů. Teď přijdou o celou polovinu chovu. „Měli jsme dvě stě krav, zbude nám sto, maximálně sto dvacet kusů. Dodáváme mléko do Kunína. Na tento měsíc nám stanovili cenu pět korun sedmdesát haléřů, ale ještě ji upravují podle celorepublikového průměru. Cena v těchto relacích je pro nás každopádně likvidační,“ popsal zootechnik Zdeněk Koutný ze zemědělského družstva v Hněvotíně.

Zemědělci z Velkého Týnce zase dodávají pro olomouckou mlékárnu Olma. Ceny se tam pohybují v podobných relacích. „Potřebovali bychom, aby se mléko vykupovalo minimálně za osm korun padesát. Za první čtvrtletí letošního roku máme výpadek za tržby za mléko oproti předchozímu roku čtyři miliony korun. To je katastrofální,“ potvrdil zootechnik z tamního podniku František Zatloukal. I oni musí redukovat chov – o čtvrtinu. Situaci jim komplikuje i fakt, že samotná Olma je ve finančních problémech a faktury obvykle splácí více než sto dnů po konci splatnosti.

Agrárníci tvrdí, že jiná možnost, než se zbavovat krav, neexistuje. Obchodní mají vysokou marži z mléčných výrobků a nejsou ochotny jít s cenou dolů, peníze podle agrárníků končí v jiných kapsách, než u výrobců mléka. I to se projevuje na výši výkupních cen. Situace pak nejtíživěji dolehne právě na chovatele.

Stávající dotační systém jim příliš nepomůže a naši zemědělci jsou vystaveni drtivé konkurenci. „Nemůžeme v nákladech konkurovat Novému Zélandu nebo Spojeným státům – tedy oblastem, kde mohou mít dojnice na pastvě většinu roku. Mají tak nižší náklady, než když jsou krávy ve chlévě. Předpoklad je, že v roce 2009 dojde k poklesu o další třetinu dojnic“ doplnil Porč.