Pád vlády oddálil zemědělcům naději na spravedlivější dotace

Ačkoli se doposud vedou v tuzemských médiích diskuse zejména o dopadech nesmyslného svržení vlády na věrohodnost ČR a její předsednictví, bylo by zřejmě na čase podívat se také na dopady ekonomické. Mezi skupiny, které pád vlády odnesou, patří přitom také zemědělci, což je o to pikantnější, že zejména ti často protestující a tedy viditelní jsou většinou voliči levicových stran. Důsledky pádu vlády vyvolaném právě levicí teď ale ponesou, nejen, ale také, mimo jiné sami.

Co že se to vlastně stalo? Nic víc a nic méně, než že se českému předsednictví v oblasti zemědělství nepodařilo prosadit do Závěrů rady ministrů zemědělství EU klauzuli, která zavazuje členské státy ke změně systému výplat zemědělských dotací po roce 2013. V praxi to znamená, že se diskuse nad spravedlivějším rozdělení dotací pro zemědělce starých a nových členských zemí odkládá na neurčito. To rozhodně není dobrá zpráva pro naše zemědělce, a nic na tom nemění slova představitelů evropských států o tom, že je třeba současnou zemědělskou politiku EU včetně takzvaných přímých plateb reformovat. Od slov je totiž dost daleko k činům, což pondělní jednání Rady ministrů zemědělství v Bruselu ilustrativně prokázalo.

Z pohledu nezaujatého pozorovatele se přitom zdá být jedno, zdali se apel na změnu systému dotací do Závěrů Rady ministrů dostal nebo nedostal. Jenže formalistické EU to jedno není. Co prostě není na papíře, není závazné, a lze o tom klidně jen a pouze populisticky hovořit. Skutečnost, že se potřeba změnit současnou dotační politiku v zemědělství objeví jen v takzvaných Závěrech českého předsednictví, nemá totiž bohužel žádnou váhu.

Souvislost s pádem vlády je přitom nasnadě – ani „zbytek“ předsednictví totiž pak již neměl žádnou váhu, alespoň v některých oblastech. Nahlas to alespoň zatím nikdo neřekne – na to jsou evropští diplomaté buď příliš slušní, nebo příliš pokrytečtí – ale v kuloárech zemědělské diplomacie je na každém kroku slyšet, že citlivou otázku reformy dotací položil právě pád vlády. Neúspěch českého předsednictví v zemědělství přitom není zaviněn zásadně vyšší či nižší kvalitou těch, kteří jednali v EU do května a od května, drtivá většina konkrétních úředníků se nezměnila. Jde prostě jen o to, že nám svržení vlády některé země v podpoře našich priorit a požadavků osladily. Ale po svém. V případě změn struktury zemědělských dotací jde přitom o miliardy korun ročně. Jsem opravdu zvědav, jak to bude levice svým voličům vysvětlovat. Nejspíš asi nijak – hodí to zase na někoho jiného. Třeba na přeběhlíky. Jenže jeden, dva, tři, pět ani sedm hlasů na svržení vlády nestačí.