Slovinsko: Regionální bioprodukty se prodávají hlavně na biotržnicích

Informace o biosvětě v malé zemi s velkými rozdíly.

Slovinsko je malá země s velkými rozdíly, což se pozná na různorodosti kultur, podnebí a přírodních zajímavostí. Nalezneme zde hory, moře, kopce, nížiny, města i malé vesnice. A různorodé je i využití půdy. Největší podíl na ploše Slovinska mají lesy s 66%. Zemědělství má pouze podíl nižší než 28%, ze kterého na ornou půdu a zahrady připadá jen 37%. Na malé části zemědělské půdy se pěstují trvalé kultury (ovoce, víno ap.), z nichž většinu tvoří vinice. Největší podíl na zemědělské půdě mají louky a pastviny, které zpravidla leží ve vysokohorských oblastech.

Počátky ekologického zemědělství ve Slovinsku sahají do 80tých let, kdy vznikaly skupinky zájemců, které se zabývaly především biodynamickým zemědělstvím. Z těchto skupinek se postupně vytvořilo mnoho sdružení. Nejvýznamnější organizací biozemědělců je „Zveza združenj ekoloških kmetov Slovenije Biodar“ (Slovinský svaz ekologických zemědělců Biodar), která sdružuje 8 regionálních sdružení z celého Slovinska. Biodar je současně ochrannou známkou pro slovinské bioprodukty.

Audit ekologických podniků byl oficiálně zahájen v roce 1998, kdy se 16 farem rozhodlo pro ekologické zemědělství. Počet ekologických farem, které jsou certifikovány v souladu se směrnicemi EU a slovinskými úpravami, nyní dosahuje počtu více jak 2150, což jsou 3% ze všech slovinských farem.

Bližší pohled na rozdělení biofarem ukáže, že největší podíl na 30 000 ha certifikované plochy mají pastviny a louky s 88%. Pak následuje orná půda (8%), trvalé kultury (2%) a pěstování zeleniny (1%). Podíl ekologicky využívané půdy na zemědělské půdě Slovinska tvoří celkem více jak 6%.

Kontrola výsadby, zpracování a prodeje podléhá třem kontrolním subjektům, které mají akreditaci podle platných zákonů.

Prodej bioproduktů probíhal na počátku především přímo na farmách. Později vznikly biotržnice. V Lublani oslaví v tomto roce místní biotržnice desetileté jubileum, v Mariboru devítileté. Poptávka, zvýšená díky reklamě, má vliv i na změny v prodeji. Velká část bioproduktů se dnes prodává v supermarketech, část ve specializovaných prodejnách a přímý prodej tvoří méně jak 10%. Většinu potravin prodávaných v supermarketech tvoří bohužel importované zboží a slovinské potraviny tvoří jen velmi malou část. To je způsobeno nedostatečnou organizací zpracování a prodeje. To se týká především masa, které je sice produkováno v dostatečném množství, ale jeho zpracování a prodej jsou realizovány individuálně a každý farmář si musí hledat vlastní prodejní cesty. Většina masa se tak stále prodává obvyklým způsobem.

I zde však dochází k pozitivním změnám. V některých obchodech lze již např. zakoupit slovinské mléčné bioprodukty a v některých slovinských regionech se již začalo s prodejem biomasa atd.

Svaz Biodar zahájil v minulém roce tříletý marketingový projekt, jehož cílem je přiblížit spotřebitelům ekologické potraviny a současně postavit vztahy mezi zemědělci a spotřebiteli na stabilní a trvalou bázi.

V oblasti vzdělávání začala před třemi lety jako první ve Slovinsku nabízet Fakulta zemědělství a přírodních věd (FKBV) mariborské univerzity studijní obor ekologického zemědělství. V tomto roce se očekávají první absolventi. FKBV realizuje také několik projektů na téma ekologického zemědělství, především otázky vztahu kvality potravin a pěstebních metod, a smíšené zeleninové kultury.

Zdroj: EkoConnect – Mezinárodní centrum pro ekologické zemědělství střední a východní Evropy, červenec 2009. Autor: dipl. ing. Agr. Matjaž Turinek, Fakulta zemědělství a přírodních věd Maribor matjaz.turinek@unimb.si, překlad: Marek Liebscher