Stát zakáže hnojení u řek. Aby voda neohrožovala zdraví

Stát chce více chránit české řeky a přehrady před znečišťováním a hodlá proto zakázat farmářům hnojit v bezprostřední blízkosti vodních toků.

Zemědělství je jedním z největších zdrojů znečišťování. Hnojiva výrazně přispívají k tomu, že se v nádržích vytváří nevzhledná zelená kaše - vodní květ. Kdo se v takové vodě koupe, může mít například kožní alergie anebo potíže s očima.

"Odhaduje se, že zemědělství se podílí na znečišťování vod z více než 60 procent," řekla Aktuálně.cz Kateřina Sysalová z odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí.

Voda se sinicemi a řasami se navíc hůře zpracovává na pitnou. A ryby a další živočichové mají kvůli vodnímu květu nedostatek kyslíku. "V kritických obdobích nelze využívat takové vody k vodárenským ani k rekreačním účelům," dodala Sysalová.

Ministerstvo zemědělství připravilo návrh nových závazných pravidel pro zemědělce, jejichž součástí je i to, že každý sedlák musí od roku 2012 ponechat u povrchové vody ochranný pás nehnojené půdy široký minimálně tři metry.

Zákaz hnojení se rozšiřuje

Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které se označují zkratkou GAEC, vycházejí z nové evropské legislativy. Aby začaly platit, musí je ještě schválit vláda.

Pokud by farmář tato pravidla včetně zákazu hnojení podél vodních toků nedodržoval, mohl by přijít o část státních dotací.

Už dnes přitom někteří zemědělci nesmí v bezprostřední blízkosti potoků a řek hnojit. Zákaz se týká těch sedláků, kteří hospodaří v takzvaných zranitelných oblastech, kde jsou vysoké koncentrace dusičnanů. Dalším problémem je fosfor a další látky, které se spláchnou z polí do řek.

Zranitelné oblasti zabírají zhruba polovinu zemědělské půdy a jejich přesná výměra se pravidelně aktualizuje. Za tři roky by se tedy zákaz hnojení u vodních toků měl rozšířit na všechna zemědělskou půdu.

"Nejvýznamnější vliv představují dusíkatá hnojiva," uvádí se v dokumentu, který na podzim projednala vláda. Ve zprávě se konstatuje, že na 71 procentech kontrolovaných míst překročila koncentrace dusičnanů ve vodních tocích hranici, při níž už může vznikat vodní květ.

Likvidace sinic a řas přitom vyjde na miliony korun. Vodní květ se vytváří například v Brněnské přehradě, v Hrocholuskách na Plzeňsku nebo v přehradě Skalka u Chebu. Na některých místech dokonce v létě hygienici zakazují kvůli ochraně zdraví koupání.

Hnojiv opět přibývá

Po roce 1990 sice používání průmyslových hnojiv v zemědělství prudce kleslo, ovšem v posledních letech opět pomalu roste.

Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha připomněl, že podle nedávných měření asi polovina veškerého dusíku v evropském povodní Labe pochází právě ze zemědělství. V některých řekách je to ještě více.

Podíl zemědělství na znečišťování vodních toků navíc stále roste. Hlavní příčinou je klesající znečištění z měst a průmyslu.