Souhrn událostí uplynulého dne – 3. 8. 2009

Poslední etapa reformy vinařství v EU vstupuje v platnost

Poslední etapa reformy ve vinařském odvětví EU, kterou schválili ministři zemědělství členských států v prosinci 2007, vstupuje 1. srpna v platnost. Dalekosáhlá reforma, jejíž první etapa se rozběhla 1. srpna 2008, by měla přinést na trh s vínem rovnováhu, postupné odstranění nehospodárných a nákladných intervenční opatření a čerpání rozpočtu na opatření, která posílí konkurenceschopnost evropských vín. Reforma zavádí restrukturalizaci odvětví vinařství prostřednictvím dobrovolného tříletého režimu klučení, který nabízí alternativu pro nekonkurenceschopné producenty a který má z trhu odstranit přebytky vína.

Otazníky v období žní

„Ceny komodit porostou,“ pravil počátkem letošního února v tomto týdeníku nejmenovaný agrární analytik. Vzhledem k tomu, že například u mléka předpověděl, že „do ekonomicky přijatelných relací by se mohly ceny mléka dostat na konci prvního letošního pololetí“, těžko kdo bral jeho předpoklady vážně. Vážně je ale třeba brát počínající cenovou realitu komodit z letošních žní. Ceník nákupu rostlinných výrobků ze sklizně 2009 vypadá hrozivě a začíná cenou potravinářské pšenice hluboko pod třemi tisíci korunami za tunu.

Rostoucí spotřeba biopotravin ve Švédsku přináší inovace

Podle výzkumné agentury Nielsen se obrat s biopotravinami zvýšil v prvním čtvrtletí roku 2009 o neuvěřitelných 39 %. Zdravě rostoucí spotřeba biopotravin ve Švédsku přináší na trh záplavu nových výrobků. Obrovský zájem je zejména o mléčné biovýrobky - prodeje biojogurtů vzrostly ve stejném období o 111 %. Nedostatek surovin nutí mlékárnu Arla Foods dovážet biomléko z Dánska. Silný růst trhu podněcuje řadu konvenčních výrobců vstoupit na trh s biopotravinami. Unilever například uvedl na trh bio verzi svého margarínu Milda, Milda eko. Je to první margarín ve Švédsku, který nese domácí biologo Krav.

Kuře z ekochovu či velkodrůbežárny? Odzbrojující chuťový rozdíl

Jen málo českých spotřebitelů mělo možnost poznat skutečnou chuť kuřecího masa. V průmyslovém zemědělství, odkud pochází téměř veškerá produkce drůbežího masa, kuřata žijí přibližně 42 dní. Jenže jak zjistilo Hnutí DUHA, aby kuřata prošla fází dospívání, kdy podle vědců maso získává typické chuťové vlastnosti, je potřeba život mnohem delší a kvalitnější. Toho se jim ve velkodrůbežárnách nedostane. Skupina vyškolených degustátorů potvrdila, že větší šťavnatost a intenzivnější chuť mají biokuřata z ekologického zemědělství. Vyplývá to ze studie, pro jejíž účely vědci chovali 250 kuřat ekologicky a 250 konvenčně.

Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete v rubrice Úplné zpravodajství.