Vědecký spor o biopotraviny

V bioobchodě jde o miliardy, proto se stává předmětem tvrdého lobbingu.

Konzumenti biopotravin, jejichž spotřeba na celém světě razantně roste, musí mít zřejmě v hlavě zmatek. Vědci se totiž stále nemohou shodnout na tom, zda lidé neutrácejí peníze za drahé biopotraviny vlastně zbytečně.

Pouhý měsíc poté, co britský vědecký tým zveřejnil široce publikovanou zprávu o tom, že produkty takzvaného ekologického zemědělství nejsou pro lidský organismus zdravější než konvenční, přichází nová renomované studie se zcela opačnými závěry. Kdo už se smířil s tím, že rozdíl mezi jablkem a biojablkem spočívá pouze v ceně, má nyní důvod svůj postoj znovu přehodnotit. Výzkumný institut pro ekologické zemědělství (FiBL), nejrenomovanější instituce svého druhu na světě, na základě pětiletého rozsáhlého výzkumu tvrdí, že se Britové ve svých závěrech mýlí. O pozitivních zdravotních účincích biopotravin totiž údajně nelze pochybovat.

„Produkty ekologického zemědělství obsahují výrazně větší množství důležitých živin než produkce konvenční,“ píše se v závěrech studie, zveřejněné tento týden v Berlíně. Jedná se především o vyšší obsah vitaminů, bioaktivních látek a takzvaných antioxidantů. Podle švýcarskovědeckého týmu, který ale spolupracoval s desítkami dalších vědců v Evropské unii, jsou biopotraviny zdravější především kvůli tomu, že jejich pěstitelé nepoužívají umělá a minerální hnojiva. Přírodní hnojení totiž oproti konvenčnímu údajně zvyšuje nejen obsah bioaktivních látek, ale ovlivňuje i složení bílkovin, a především koncentraci látek, které posilují obranyschopnost rostlin. Tyto vlastnosti pak pozitivně ovlivňují organismus i dalších článků potravinového řetězce, tedy i zvířat a lidí.

Pětiletá studie FiBL je v přímém protikladu ke studii, zveřejněné na konci července britským vědeckým týmem z London School of Hygiene and Tropical Medicine. Studie, objednaná přímo britskou vládu, analyzovala 162 důležitých vědeckých článků o výživě, publikovaných v padesáti letech. „Našli jsme jen malé rozdíly v obsahu živin mezi organickými a běžně získávanými potravinami, ale patrně to nemá žádné důsledky pro veřejné zdraví,“ uvedl Alan Dangour, člen britského vědeckého týmu. Výzkum podle něj prokázal, že k veřejné podpoře produkce biopotravin tedy není žádný zásadní důvod a lidé vlastně jen v rámci jakési módy zbytečně vyhazují peníze oknem.

Jak je tedy vůbec možné, že jedni vědci, ověnčení stejnými tituly a praxí, dospějí po mnohaletém výzkumu ke zcela opačným závěrům? Podle některých propagátorů biozemědělství je to zkrátka proto, že spotřeba biopotravin ve světě stoupá a celosvětový obrat bioobchodu, představující takřka bilion korun, už není jen okrajovou záležitostí, ale tvrdým byznysem. A jako každý byznys už je předmětem lobbingu, ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu. „Jedna z teorií o britské studii spekuluje o tom, že kdyby závěry potvrdily pozitivní účinky biopotravin oproti konvenčním, britská vláda by vlastně musela přiznat škodlivost klasických potravin a přizpůsobit tomu veřejnou podporu ekozemědělství. A to by stálo miliardy,“ řekl LN Tom Václavík, provozovatel serveru Bio-Info. Kritici britské studie také tvrdí, že vědci v tomto případě vybrali jen ty vědecké články, které se hodily k jejich závěrům, a nevzali v úvahu desítky dalších důležitých studií. Včetně těch hodnotících nikoliv biopotraviny, ale naopak škodlivost potravin pěstovaných a vyráběných s pomocí chemie. Někteří konzumenti biopotravin přitom tvrdí, že pro ně není nákup produktů ekologického zemědělství žádnou módou, ale prostě nutností. „Můj manžel je alergický na některé druhy ovoce a čerstvou zeleninu, šestiletá dcera pak nemůže jíst mléčné výrobky. Podle mé vlastní zkušenosti přitom pesticidy a dalších chemikálie mohou nejen vést ke vzniku alergických reakcí, ale zesilují i projevy alergií u lidí, kteří už jí trpí,“ řekla LN Anna Vlášková z Českých Budějovic.