Řepka nesmí na podzim hladovět

Řepka potřebuje na podzim kromě fosforu a síry především dusík – nejlépe v amonné formě, aby vytvořila listovou hmotu a kořeny.

Řepka potřebuje na podzim podle vývoje mezi 50 a více než 100 kg/ha dusíku, aby vytvořila listovou hmotu a kořeny. Část dusíku ukládají rostliny do kořenového krčku pro rychlou regeneraci na jaře.

Od fáze 8. listu vytváří řepka květní poupata a pak již nesmí trpět nedostatkem živin (dusíku, fosforu, síry). V růstových fázích během zimy využívají rostliny živiny uložené v kořenovém krčku, jestliže nejsou v dostatečném množství přijímány z půdy. Již založené postranní výhony a poupata se pak nevytvářejí, řepka se méně větví a nasazuje méně šešulí. To bylo patrné v letošním roce.

Ve víceletých pokusech v Sasko-Anhaltsku na černozemi ovlivnila aplikace N-hnojiva – síranu amonného v dávce 40 kg/ha ve fázi 8. listu výnos řepky intenzivněji než jiné varianty N-hnojiv v dávce 80 až 160 kg/ha N aplikované na jaře. Pokud se hnojilo již ve fázi 4. listu, vytvořila řepka příliš listové hmoty a výnos oproti hnojení koncem října ve fázi 8. listu výrazně poklesl.

V každém případě by se však měl aplikovat dusík v amonné formě (např. síran amonný nebo Alzon). Nitrátová hnojiva podléhají vymývání, vedou k tvorbě nadměrně velkých listů a zvyšují riziko vymrzání. NH4 se oproti tomu v kořenech zabudovává do aminokyselin, které jsou transportovány především do dělivého pletiva (vegetační vrchol) a díky vzestupu osmoticky působících proteinů se snižuje riziko vymrzání. Podmínkou ovšem je, že řepka musí mít k dispozici potřebné množství síry a fosforu a tvořit dostatek sacharidů, aby mohl být dusík zabudován do bílkovin. K tomu je nutný také dostatek draslíku a bóru.