Krkonoše bojují s agresivním šťovíkem. Ekologové se ale zlobí

Invazní šťovík alpský zaplavil louky Krkonošského národního parku (KRNAP). A lidé ze správy parku, kteří jindy zakazují i sběr borůvek, kvůli kalamitnímu stavu sáhli k nejtěžšímu kalibru – silnému herbicidu Roundup.

To se samozřejmě nelíbí ekologům, kteří používání jedovatých chemických látek v národních parcích jednomyslně odsuzují. Přípravek Roundup je označován jako totální herbicid, protože hubí bez výjimky všechny rostliny. Roundup je zřejmě i vysoce toxický pro pulce, což může být jednou z příčin obrovského úbytku obojživelníků ve světě i v Česku.

Správci parku navíc stříkají přípravek Roundup na padesáti hektarech v blízkosti první, tedy nejpřísněji chráněné zóny. "To, že se zasahuje v národním parku proti invazním druhům, je v pořádku. Ale to, že se používá herbicid, vnímám jako velký problém," řekl LN ekolog a odborník na lesy Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

"My jsme striktně proti používání herbicidů v národních parcích, a natož v prvních zónách. Je na zvážení, pokud srovnáme následky, jestli je horší šťovík, anebo chemické svinstvo Roundup," dodal ekolog.

Časovaná bomba

Šťovík alpský a jiné invazní druhy rostlin jsou pro horské louky nejvyššího českého masivu pohromou. "Invazní druhy rostlin jsou časovanou bombou, která by bez naší intenzivní péče tikala hlasitěji a hlasitěji," řekl ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. Šťovík především v okolí horských bud vytváří na zamokřených loukách souvislý porost, ve kterém nemají původní krkonošské druhy žádnou šanci. I proto se správci parku k použití chemie odhodlali.

"Šťovík je pro nás neustálé valení kamene do kopce. Neustále se vrací. Už se nedá dělat nic jiného, než použít chemii," obhajuje mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Podle něj je přípravek Roundup "šetrný k životnímu prostředí a dokládají to i atesty, které přípravek má".

Sečení moc nepomohlo Správci parku se obtížný šťovík alpský snažili likvidovat i ekologickou cestou. Sečením ale zabránili jen jeho dalšímu vysemenění a dalšímu šíření. "Kořenový systém ale zůstává vitální a jeho výborná schopnost regenerace mu umožňuje další růst," popisuje problém Drahný.

Šťovík alpský není jediným rostlinným invazním druhem, který se v Krkonoších rozšířil. Stejně problematické jsou křídlatky (japonská, sachalinská a česká), které se vyskytují hlavně podél vodních toků, netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý, lupina mnoholistá či kolotočník ozdobný.

Správci Krkonošského národního parku všechny nepůvodní druhy mapují a na jejich likvidaci žádají o dotace z fondů Evropské unie. Kolik peněz z evropských fondů KRNAP dostane, se ale ještě neví. "To budeme vědět až na konci tohoto roku," tvrdí mluvčí parku Drahný.