Pole u Ovčár jsou plná pórku, poptávka je ale malá

Zemědělci bratři Svačinové zaplatí za zavlažování pole labskou vodou ročně sto tisíc korun.

“Jsme asi poslední mohykáni, kteří v Česku ještě pěstují pórek,“ říká soukromý zemědělec Václav Svačina z Ovčár, který polu s bratrem Milošem pěstuje zeleninu na několika hektarech už šestnáct let.

Většina zemědělců, kteří se dříve na oblíbenou cibulnatou zeleninu specializovali, už to vzdala.

Na pultech je holandský, ale stříkaný

Zájem o český pórek na trhu totiž slábne. Přitom je mnohdy pěstovaný ekologičtěji než v cizině. Potvrdil to i Václav Svačina. „Obchodníci na pulty berou hlavně pórek z Holandska, který je podle nich hezčí. Nemívá listy poseté od třásněnky,“ uvedl pěstitel zeleniny s doplnil, že Holanďané pórek stříkají každý týden chemickými přípravky.

Na polovině hektaru u Ovčár pěstují bratři Svačinovi pór z českého i zahraničního osiva. „Máme tu několik řádků hybridního pórku, který jsme dostali na zkoušku. Rostliny jsou vyrovnanější, ale osivo je šestkrát dražší než to, které používáme. Navíc ve výnosech není podstatný rozdíl,“ prohlásil Svačina.

Pór z Polabí je kvalitní

Počasí letošní sezony se na sklizni pórku neodrazilo. Podle Svačinů je pór kvalitní a není ho málo. Přispěla k tomu dobrá péče a neustálé zavlažování, zejména na konci léta, kdy z nebe nespadla ani kapka vody. „K závlaze používáme labskou vodu. Rozvody jsou na všech polnostech kolem vesnice. Ročně nás to stojí sto tisíc korun ročně,“ řekl Václav Svačina a připomněl, že další statisíce vydá za osiva, hnojiva a postřiky.

Jak cestuje na talíř

Jak se vůbec pór pěstuje a jaká je jeho cesta z pole na talíř? „Brzy na jaře vyséváme dvouřádkovou sečkou přímo na pole, které pak přikrýváme prodyšnou fólií,“ přiblížil způsob pěstování póru Svačina.

Když jsou rostlinky silné asi jako tužka, zemědělci je vytrhají a zkracují jim kořeny i listy. „Vysazujeme do hlubších rýh traktorovým sazečem, na němž sedí ženy a mladé pórky dávají do půdy. Do sklizně potom řádky ještě několikrát přihrnujeme, abychom dosáhli co největší vybělené části, která se konzumuje,“ vysvětlil pěstitel.

Pór v tržní velikosti se vytrhává, zkracují se mu kořínky i listy a převáží se v přepravkách k pracímu platu. „Pórek vysypeme na plato, kde ho pořádně opláchneme, potom ho dáme znovu do přepravek, navážíme a nakonec paletujeme,“ doplnil Václav Svačina.

Za kilogram póru pak dostávají zemědělci desetikorunu.