EU osekala pomoc chudým zemím na boj proti klimatu

Evropská unie slíbila pomoc rozvojovým zemím na boj proti klimatu. Jenže podle ochránců životního prostředí je to příliš málo a vůbec nic to neřeší.

Částka 15 miliard eur ročně, na které se sedmadvacítka shodla minulý týden, by měla přimět rozvojové země, aby podepsaly postkjótský protokol, o kterém se bude jednat v dánské Kodani letos v prosinci. Kodaňský pakt po roce 2012 nahradí současný Kjótský protokol.

Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas označil dohodnutou pomoc za „první smysluplný návrh" ze strany EU, který by měl pomoci k dosažení prosincové dohody.

Výše částky se ale značně nelíbí environmentalistům, kteří EU kritizují za to, že chtějí nechat rozvojové země, aby si většinu nákladů spojených se snížením skleníkových plynů a bojem proti klimatickým změnám hradily z velké části samy.

Greenpeace evropskou sedmadvacítku osočil z toho, že v minulosti slíbila, že rozvojovým zemím bude poskytovat minimálně 24 miliard ročně až do roku 2020.

„EU se snaží se z toho vyvléci tím, že jim (rozvojovým zemím) nechá jen něco jako spropitné, místo aby zaplatila za celý účet na ochranu klimatu naší planety," reagovalo metaforickým vyjádřením na patnáctimiliardovou nabídku hnutí Greenpeace.

Zaostřeno na USA a Čínu

Evropa chce mimo jiné donutit Spojené státy americké a Čínu, aby buď slíbili finanční pomoc rozvojovým zemím či slíbili snížení emisí. Oba státy patří mezi velké znečišťovatele ovzduší.

EU „nemůže v tomto ohledu pomáhat sama", míní Dimas.

Pět unijních ministrů zahraničí z Británie, Francie, Dánska, Švédska a Finska minulý týden prohlásilo, že na mítincích vpředvečer kodaňského summitu budou tlak vyvíjet zejména na USA, Čínu, Indii, Brazílii a Rusko.

Některé rychle rozvíjející se státy - například Čína - se ale brání tím, že je pro ně nezbytné, aby se nadále průmyslově rozvíjely, a tudíž se po nich nemůže chtít, aby emise snižovaly.

Podle představitelů rozvojových zemí za přítomnost oxidu uhličitého v atmosféře mohou převážně vyspělé evropské a severoamerické země, které by těm chudým měly finančně kompenzovat škody, které kvůli změnám v klimatu utrpí.

Etiopie předminulý týden EU varovala, že africké země budou kodaňskou dohodu vetovat, pokud jim Unie neposkytne adekvátní finanční pomoc.

Pokud se celá sedmadvacítka v Kodani shodne, roční náklady na plnění závazků týkajících se boje s klimatickými změnami budou pro rozvojové země činit kolem 100 miliard eur.

Dvacet až čtyřicet procent potřebných zdrojů by měly hradit vlády samy nebo pomocí soukromých projektů.

Lékaři varují

Proti selhání dojednat kjótského nástupce v Kodani varovalo 18 mezinárodních zdravotnických organizací sdružující lékaře po celém světě. Globální oteplování bude mít nedozírné následky na zdraví obyvatel planety a lidé žijící v tropických oblastech budou na globální oteplování doplácet nejvíce.

Dopis, publikovaný ve dvou prestižních britských odborných časopisech - The Lancet a British Medical Journal, podepsalo 18 zástupců významných lékařských univerzit a organizací.

Vyšší teploty přinesou větší výskyt infekčních onemocnění a v některých oblastech i menší úrodu, míní odborníci. Více lidí bude také umírat na následky změn teplot.

„Existuje skutečné nebezpečí, že se lídři v Kodani na ničem nedohodnou, zvláště v této turbulentní době," stojí v dopise. „Pokud se ale nezachovají rázně, bude to mít katastrofické důsledky na zdraví lidí na této planetě," varují slova odborníků