Pět korun za mléko je málo

Ani červnové protesty zemědělců proti nízkým výkupním cenám mléka nepomohly. Cena vzrostla jen o deset haléřů. A to družstvům nestačí. A k tomu navíc jim od příštího roku stát sníží dotace na dojnici o téměř tři stokoruny.

Výrobky mléčné, to je marné, jsou blahodárné a věčné. Že už si budou moct s dětským filmem Ať žijí duchové jen zpívat, hrozí příznivcům mléčných výrobků na Vyškovsku. Výroba mléka v okrese totiž prudce klesá.

Na litru ztráta až 2 koruny

Zemědělci se zbavují dojných krav. Nevyplatí se jim je chovat. Vždyť na každém litru mléka, který prodají do mlékárny ztratí korunu padesát až dvě koruny.

„Letos jsme úplně zrušili skot. Zhruba sto šedesát krav jsme prodali do zahraničí, například do Belgie nebo do Anglie. Zkrátka do zemí, které si váží toho, že zemědělci dodávají mléko,“ řekl s trpkostí v hlase František Zvěřina, předseda společnosti Rakovec Velešovice. Co bude dál s opuštěnými kravíny a na co se společnost do budoucna více zaměří, zatím nevěděl s tím, že uplynula teprve krátká doba a rozhodnutí padne v příštím roce.

Chovu krav se zcela zbavila i Agria Nížkovice. „Prodali jsme je do Polska a do Ruska. Podařilo se nám to ještě zavčasu, než padla cena litru mléka z osmi korun dolů na současných pět až šest korun. Rozhodovali jsme se tenkrát, zda vzít úvěr na rekonstrukci stájí nebo chov zrušit. Jak vidno, rozhodli jsme se správně,“ uvedl Pavel Pásek, předseda představenstva společnosti Agria z Nížkovic.

Budou se v budoucnu pást krávy jen na Krásensku?

Velmi silně omezuje skot Agros Dědice, zbytky mají už jenom družstvo Haná Švábenice, Hvězdlice nebo například soukromník Stanislav Drápal v Křenovicích. Pasoucí se krávy bude v příštích letech vidět snad už jenom v Krásensku. Tamní družstvo Kojál má totiž více než pět stovek hektarů travnatých ploch a všechny dotace na trávu jsou podmíněné chovem přežvýkavců. „Počty skotu jsou už velmi malé. Na Vyškovsku jsme na čtvrtině stavu, který byl kdysi,“ uvedl prokurista Mlékařského odbytového družstva ve Vyškově Vlastimil Kratochvíl.

Mlékařské družstvo se proti politice státu, která je vůči zemědělcům dlouho likvidační, ohrazuje. Od června, kdy zemědělci zatarasili se svou technikou silnice a hlasitě se dovolávali svých práv, se situace změnila jenom k horšímu. „Cena mléka se sice pohnula nahoru, ale jenom o deset až patnáct haléřů. Naopak dotace na jednu dojnici bude o 280 korun nižší než vloni,“ pohoršoval se Kratochvíl. Družstvo Morava proto posílá dotaz ministerstvu zemědělství, jak vlastně kalkuluje a bude čekat na jeho reakci.

Pracovníci Olma Olomouc se k cenové politice nevyjádřili

Podle Kratochvíla kvůli likvidacím chovu krav v celé České republice prudce klesá výroba mléka. Letos odhaduje, že to bude o osmdesát milionů litrů méně než vloni a příští rok bude pokles ještě větší. Mléko se tak podle Kratochvíla bude stále více dovážet ze zahraničí, kde je dotační politika státu k zemědělcům mnohem štědřejší.

Zemědělci z Vyškovska v drtivé většině dodávají mléko do mlékárny Olma Olomouc. Její pracovníci se k cenové politice však nevyjádřili. Vesměs ale platí, že všechny mlékárny se proti vyšším výkupním cenám mléka brání, protože se obávají, že by musely zdražit výrobky a pak neobstály v konkurenci ze zahraničí. Potvrdil to ředitel Mlékárny Olešnice Václav Mirvald.

Zemědělce nejspíš nespasí ani mléčné automaty, které se stávají na Moravě stále populárnější. Z těch by si lidé mohli čerstvé mléko odnášet přímo domů. „Není to řešení. Je to jenom maličká, pomoc, vyřešili bychom tak sotva jedno procento mléčné produkce. Navíc lidé jsou zvyklí na levnější a upravené mléko krabicové. Na pití tučného syrového mléka by si nemuseli zvyknout. Ideální je ale na vaření,“ myslí si Pásek z nížkovického družstva.