Mediální trik eurokomisařky pro zemědělství

Evropská unie nejspíš pomůže producentům mléka více než sedmi miliardami korun (280 milionů eur) z unijního rozpočtu pro příští rok.

Řekla to eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová.

Unie tak vyhoví požadavku 21 členských států, mezi nimiž je i ČR, na poskytnutí mimořádné dotace 300 milionů eur (zhruba 7,8 miliardy Kč), přičemž celá tato částka v rozpočtu údajně není. Vyprázdním svoje kapsy. Pro farmáře mám 280 milionů eur. Nemám konto ve Švýcarsku, abych mohla dát více, vysvětlovala eurokomisařka výši mimořádné dotace s tím, že vyčlenění peněz musí ještě schválit ministři financí a musí se k němu vyslovit i Evropský parlament.

Přestože celková částka dosahuje stovek milionů eur, v přepočtu jeden farmář dostane z pomoci méně než 1000 eur (zhruba 26 tisíc korun). EU přitom bude pomoc dělit mezi jednotlivé státy podle jejich produkce mléka, na jednoho českého producenta tak podle prvotních odhadů připadne až 50 tisíc korun.

Prezident české Agrární komory Jan Veleba krok komise označil za mediální trik paní komisařky . V podmínkách ČR to bude znamenat navýšení farmářské ceny mléka v průměru o pět haléřů na litr a to ještě k tomu s působností od poloviny roku 2010, řekl Veleba.

Podle Fischerové-Boelové je nicméně pozitivní, že výkupní ceny mléka, které se v uplynulých měsících rekordně propadaly, začínají pozvolna stoupat. To je však jen případ některých členských států, například u nás se ale ceny významněji nepohnuly.

Při této příležitosti Agrární komora odsuzuje cenovou politiku českých mlékáren, které farmářskou cenu mléka na rozdíl od staré evropské patnáctky zamrazily, kritizoval Veleba chování českých zpracovatelů.

Výkonný ředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec naopak přivítal finanční pomoc komise zemědělcům. Pozice České republiky je o to horší, že nemá peníze na pomoc farmářům na národní úrovni, na rozdíl od jiných zemí. ČR tak nejspíš nebude ani vykupovat kvóty na mléko od zemědělců, přestože toto opatření ministři zemědělství schválili. Řekl to náměstek českého ministra zemědělství Stanislav Kozák. Podle něj v českém rozpočtu není na výkup kvót dostatek finančních prostředků, vláda navíc celé opatření nepovažuje za systémové .

Tak, jak je návrh ustaven, tak se nejedná o skutečný odkup, ale de facto o vyplacení peněz za roční odložení těchto kvót, protože v příštím roce je může stát opět rozdělit zemědělcům. My máme zájem na odkupu kvót, ale na skutečném odkupu kvót za prostředky Evropské komise, dodal Kozák.

Výkup kvót neřeší situaci českých farmářů i kvůli tomu, že Češi nejsou schopni vyčerpat ani současné kvóty a v současnosti jim k jejich vyčerpání chybí zhruba 4,5 procenta.

Společná zemědělská politika se stává soubojem státních rozpočtů a dále se zvětšují rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi, podotkl Veleba. Evropská unie v současnosti každému ze států pomocí kvót stanoví, kolik mohou jeho zemědělci za rok vyrobit mléka. Nyní se však každým rokem kvóty zvyšují až do roku 2015, kdy by měly být úplně zrušeny.

Zemědělci však v současnosti nárůst kvót viní z propadu výkupních cen a již delší dobu usilují o jejich snížení. Členské státy tento krok dlouho odmítaly, ale Evropská komise nakonec našla řešení, které sice není snížením kvót, ale mohlo by trh částečně zbavit přebytečného mléka.

To však není jediné opatření, které Evropská komise navrhla a ministři jej schválili. Brusel bude nově moci v mimořádných situacích, jako je například současná krize v mlékárenském průmyslu, rozhodovat bez posvěcení členských států. Zatímco dosud museli všechna záchranná opatření, jako například prodloužení intervenčních nákupů či podporu soukromého skladování, schvalovat ministři zemědělství, napříště by mělo stačit jen rozhodnutí EK. Celý proces rozhodování by se tak výrazně zrychlil. Odpadly by totiž zdlouhavé politické debaty, které často nekončí žádným výsledkem.

Šéf mlékárenského svazu Němec tuto změnu přivítal. Z hlediska řešení případných výkyvů na trhu je to dobrý postup, uvedl.

21. října 2009, redakční zpráva