Bio není marketingová nálepka

Co prozrazuje zpráva agentury DEMA o informovanosti Pražanů o biopotravinách?

Je bioznačka jen vábničkou pro hlupáky?

Průzkum mezi obyvateli Prahy zjišťoval, zda se lidé skutečně domnívají, že značka bio, vlastně neznamená žádnou vyšší kvalitu, že je na stejné úrovni jako deklarace „zdravá potravina“, „potravina pro štíhlou linii“, „selská potravina“, atd. Spotřebiteli se skutečně může zdát, že deklarací a nálepek je na potravinách čím dál více a mají čím dál rozmazanější a nejasnější obsah.

Ale právě u biopotravin je tomu naopak. Značka či nápis BIO označuje přesně stanovenou skupinu produktů, jejichž kvalita stojí na pevných základech legislativně ukotveného a důvěryhodného systému ekologického zemědělství.

Spíše ženy než muži

Poznávají to i Pražané, z nichž 65 % podle průzkumu agentury DEMA věří, že značka BIO není pouze marketingovou nálepkou. Zajímavé je, že „racionální“ muži daleko méně věří racionálně podloženému systému ekologického zemědělství než „emocionální“ ženy. Skutečný význam značce bio přikládají spíše mladší ročníky a lidé s vyšším vzděláním.

Informace jako zdroj důvěry

Důvodem pro poměrně velkou míru důvěry v obsah značky bio je zřejmě to, že velká část Pražanů vyhledává a zjišťuje informace o biopotravinách, a to nejčastěji v tisku (43 %), televizi (30 %) a na internetu (21 %). Zároveň dle průzkumu funguje v Praze poměrně velká „šeptanda“, kdy informace o bio sbírá třetina obyvatel neformální cestou od známých, příbuzných apod. Zajímavostí je, že již každý desátý Pražan zavítal na nějakou ekozemědělskou akci typu veletrh či jarmark.

Důvěra díky péči o zdraví?

Důvěra v biopotraviny z hlediska obyvatel Prahy plyne z několika oblastí. Nejvíce Pražané věří v kvalitu ekozemědělských produktů bez obsahu škodlivých látek. Dále jejich důvěru prohlubuje záhadně i trend péče o zdraví. Dalšími zdroji důvěry v bio jsou pochopitelně informace, a také dostatečná síť míst nákupu biopotravin.

Nikoliv překvapivě se ve výčtu neobjevují ohledy k životnímu prostředí a hospodářským zvířatům, je otázkou, zda vůbec tato možnost byla ve výzkumu zahrnuta.

Cena jako důkaz

Hodnověrnost biopotravin jako produktů s přidanou hodnotou (zejména environmentální) podrývá především velmi vysoká cena produktů, a neprůhlednost jejího tvoření. Nicméně stejně neprůhledná je podle nás i tvorba velmi nízkých cen konvenční produkce, v jejichž světle se pak vyšší cena biopotravin zdá enormní.

Kdo si myslí, že je to dobré?

Zajímavostí je, že to, co na jedné straně přispívá k důvěře v biopotraviny, na druhé straně přispívá k jejich nedůvěryhodnosti. V tomto případě jde o nedostatečnou záruku kvality ekozemědělských produktů – spotřebitelé stále nedoceňují záruku kvality danou zákonem, značku bio si zkrátka nemůže na výrobek dát každý libovolně, ale musí splnit určité požadavky.

Název bio díky legislativní opoře zaručuje něco zcela jiného než libovolné deklarace výrobce typu „produkt zdravé výživy“, „produkt čisté přírody“ a mnoho dalších, které znamenají jen tolik, že daný výrobce se domnívá, že jeho produkt má tyto charakteristiky. U bio se to musí kromě výrobce domnívat také pověřený orgán státní kontroly.

Pojeďme na farmu

Velká část respondentů vyjádřila v průzkumu názor, že důvěru v biopotraviny může vytvořit především přímý kontakt s produkcí, tedy návštěva ekofarmy, exkurze do výroby či ochutnání produkce přímo v místě výroby.

Tuto možnost mu dává dnes již celá řada farem a organizací, včetně PRO-BIO LIGY stačí se jen podívat do sekce akce a vyrazit.

Zdroj: Jan Valeška, biospotreibtel.cz

Poznámka: Tiskovou zprávu agentury DEMA, vydanou k zahájení letošního ročníku Září - Měsíc biopotravin si můžete přečíst na adrese http://www.agronavigator.cz/ekozem/default.asp?ids=910&ch=99&typ=1&val=95144