Kvalita sklizně ječmene v roce 2009 na území Německa

Produkce sklizně jarního ječmene již po léta klesá a v roce 2009 dosáhla sotva 42 procent produkce roku 1991. V roce 2009 se opět snížila osevná plocha určená pro jarní ječmen v porovnání s předchozím rokem o zhruba 20 procent, z 534 200 hektarů na 433 500 hektarů. Tudíž se stále dál prosazuje, navzdory mírnému vzestupu mezi léty 2007 a 2008, dlouhodobý trend masivní ztráty této osevní plochy.

Od posledního roku stále výrazněji nepříznivě působily na velikost osevní plochy pro jarní sladovnický ječmen jeho drasticky klesající ceny. Při současných relacích cen je ale vyrobené množství sladovnického ječmene stěží konkurenceschopné oproti jiným kulturám zemědělských plodin a osevní plocha se pro zemědělce stává stále méně atraktivní. Přednostním cílem proto musí být, aby byl zajištěn a stabilizován trh, zvýšení produkce ječmene a osevní plochy přinejmenším k udržení zásobování kvalitním sladovnickým ječmenem. Při nadále klesající osevní ploše v kombinaci s neúrodou, resp. sklizňovými a kvalitativními ztrátami, je nutné výrazně rychle dosáhnout dostatečného zabezpečení. To jsou veškeré důvody, které vedou k aktivnímu boji vyvolanému zpracovatelský řetězem k nutnému osevu kvalitním sladovnickým ječmenem.

Také v tomto roce ubylo v mnoha zemích Evropské unie osevních ploch jarního ječmene v souvislosti s jeho nízkými cenami. Odbyt piva je klesající, sladovny jsou dobře zásobené a velice dobře vykrývají požadavky. V novém hospodářském roce se podařilo zužitkovat přebytek sladovnického ječmene ze staré sklizně.

Naštěstí se sklizeň 2009 vyznačuje dobrou kvalitou. Přesto oproti enormnímu snížení osevních ploch jarního sladovnického ječmene v oblasti spolkových zemí, ale zároveň v souvislosti s vynikajícími výnosy a dobrými kvalitativními charakteristikami stojí těsně za loňským rokem.

Protože jsou ještě k dispozici zásoby z poslední sklizně, které mají z části vysoký obsah bílkovin a mohou přijít do oběhu současně s novou várkou sklizně s nízkým obsahem bílkovin, je nutné dávat si pozor na to, aby nedocházelo ke smísení jednotlivých šarží. Proto by v tomto roce mohla být z nestejnorodé kvality sladovnického ječmene výsledkem nestejnorodá kvalita sladu určeného ke zpracování. Při využití hraničních kvalit (například vysoký obsah bílkovin, prorůstání zrn, odrůda, plíseň, různorodost šarží) mohou při zpracování vznikat dodatečné náklady.

Zejména je třeba při sladování ječmene přihlédnout k částečné vysoké citlivosti vůči vodě. Teplota mazovatění, leží, u v současné době sledovaných sladů, v oblasti od 60 do 65 °C. Ojediněle jsou zjistitelné i zvýšené hodnoty. Kvalita ozimého ječmene i nadále svědčí o jejím zlepšení a stěží se jí daří v porovnání s vlastnostmi výroby sladu a piva z jarního ječmene.