Pyrrhovo vítězství

Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR se nepřipojilo k demonstraci některých zemědělských nevládních organizací za změnu zemědělského rozpočtu pro rok 2010, neboť požadované řešení považovalo z hlediska daňových poplatníků za špatné.

Jsme jednoznačně přesvědčeni, že veškeré další finanční požadavky, které byly nárokovány nad rámec dojednaného návrhu státního rozpočtu z druhého čtení v poslanecké sněmovně, měly být plněny již z přidělených rozpočtových prostředků příslušných rezortů. Požadavek na dorovnání jedné a půl miliardy korun na posílení plateb TOP UP byl zcela oprávněný, ale měl být vyřešen na úkor finančních prostředků určených pro provoz ministerstva a jeho orgánů státní správy a popřípadě i na úkor jiných (neplošných) dotačních titulů Mze.

Jak již bylo publikováno, při našem listopadovém jednání s ministrem zemědělství Jakubem Šebestou jsme tuto alternativu navrhovali, jako mimořádnou příležitost k razantnímu snížení přebujelých nákladů na výkon státní správy. Tento krok mohl mít navíc pozitivní dopad do nadbytečné míry požadavků a kontrol, které jsou ze strany administrativy na zemědělce kladeny se stále větší intenzitou. Jednoduše řečeno, přímé platby vnímáme jako platbu za plnění podmínek objednávky státu u zemědělců (cross compliance), a jestliže stát nyní nemá na celou její úhradu, bylo by správné, aby jeho požadavky vůči nám zemědělcům byly úměrné výsledné platbě.

Nepovažujeme za dostatečný argument, že všechny požadavky na zemědělce mají původ pouze v Bruselu. I Evropská komise a její úředníci jsou zaměstnanci taktéž placenými z našich daní, tj. z prostředků ČR a nežijí ve vzduchoprázdnu. I oni musí ve svých požadavcích reflektovat každodenní realitu hospodářské krize. V tomto kontextu mají naši a evropští politici za povinnost aktivně jednat.

Získat peníze navýšením státního dluhu není žádné východisko a jde pouze o oddálení nepříjemných problémů. Ti, kdo za nás takzvaně vyjednávali, či ve sněmovně hlasovali, výsledné dluhy s největší pravděpodobností neponesou, ve finále vše státu zaplatíme my, jako podnikatelé a daňoví poplatníci.

Další prohloubení státního deficitu považujeme za mnohem větší hrozbu a to nejen z hlediska podnikatelského, ve kterém hrozí nebezpečí opatrnějšího přístupu bank k poskytování, nebo prodlužování úvěrů: Ve výsledku se stále víc zreálňuje nebezpečí návratu k progresivním daním. Snahy levicových politiků o další zdanění majetku k zalátání děr v rozpočtu na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Tím by došlo k faktickému ohrožení naší existence, což má bezpochyby mnohem větší hodnotu, než dnes získaných cca 480,-Kč na hektar zemědělské půdy