Máme rádi ptáky, ale už to nestačí

Ptačí oblasti ohrožuje chemie, výstavba větrných elektráren, dopravní infrastruktura aj.

Nově publikovaná zpráva o stavu ptactva v České republice ukazuje, že se ochráncům přírody nepodařilo naplnit cíl roku 2010 – zastavit úbytek biodiverzity. Ptáků u nás nadále ubývá a jejich ochrana pokulhává.

V odborném časopise Sylvia vyšla čtyřicetistránková studie shrnující současné poznatky o početnosti a rozšíření ptáků u nás, o příčinách jejich ohrožení a krocích nutných k tomu, abychom nadále nepřicházeli o přírodní bohatství naší země.

Zpráva vychází ze závazku všech států světa, které přistoupily k mezinárodní Úmluvě o biodiverzitě a zavázaly se, že do roku 2010 zpomalí úbytek světového přírodního bohatství. Čtyři hlavní kapitoly zprávy však dokládají, že od naplnění vytčeného cíle jsme ještě na míle vzdáleni. Jelikož ptáci jsou považováni za dobré indikátory biodiverzity, lze předpokládat, že u jiných skupin organismů je situace podobná, ne-li horší.

Během posledních 30 let početnost asi třetiny druhů poklesla, třetiny stoupla a zbytek má populace dlouhodobě stabilní. Ubývají přitom ti nejběžnější ptáci, takže z České republiky zmizelo více než 10 milionů ptačích jedinců. Nejrychleji mizejí ptáci zemědělské krajiny a ptáci vázaní na mokřady. Nově, ale stále silněji, se projevuje změna klimatu. Ubývají druhy chladnomilné a objevují se druhy jižní. Přestože stav mnoha chráněných druhů ptáků se zlepšil, podrobnější analýzy ukazují, že to je spíše důsledek mezinárodních ochranářských iniciativ a ochrana přírody v ČR je značně neefektivní.

Chceme-li, aby byla ochrana přírody účinnější, je třeba zpracovat kvalitní záchranné programy pro ohrožené druhy, a ty pak naplňovat (pro ptáky doposud nemá ČR schválený ani jediný). Stejný přístup, tedy stanovení jasných cílů na základě kvalitního ochranářského výzkumu, je nezbytné zvolit i u omezení vlivu změny klimatu a u všech dalších ochranářských opatření.

Ochrana ohrožených ptáků se neobejde bez důsledné ochrany území, která jim poskytují vhodné prostředí a dostatek potravy během hnízdění, tahu i zimování. Pozitivní význam ptačích oblastí soustavy Natura 2000 je vědecky doložen, důsledné naplňování této ochrany u nás ale pokulhává. Ptačí oblasti ohrožuje výstavba větrných elektráren, rekreačních areálů či dopravní infrastruktury.

Zcela zásadní vliv na ptáky mají změny v krajině. Nejrozsáhlejší plochy ČR pokrývají zemědělská krajina a lesy. Zatímco většina lesních druhů je dlouhodobě stabilní nebo početně přibývá, početnost ptáků zemědělské krajiny klesá. Hlavní příčinou je chemie a způsoby intenzivního obdělávání půdy, k jejichž použití motivuje zemědělce systém dotací Společné zemědělské politiky Evropské unie. Tzv. agroenvironmentální programy, které by měly negativní vliv intenzifikace zemědělství na přírodu vyvažovat bohužel zatím nepřinášejí takový efekt, jaký by mohly. Problémem v rybničním hospodaření je neúnosně vysoká obsádka ryb, která nedává prostor jakémukoli dalšímu životu.

Pozitivní zprávou je, že ruku v ruce s ubývajícími ptáky vzrůstá počet lidí, jimž není jejich osud lhostejný. "Stále sílící hlas té části veřejnosti, která má ptáky ráda a které záleží na jejich zachování, by měl být dostatečným důvodem pro politiky a úředníky, aby brali nutnost ochrany ptáků a ochrany přírody jako legitimní požadavek občanů této země. Chránit ptáky umíme, ale problémem je nedostatek vůle a odborných znalostí," shrnuje základní poselství zprávy o stavu ptactva Zdeněk Vermouzek, místopředseda České společnosti ornitologické.

VOŘÍŠEK P., KLVAŇOVÁ A., BRINKE T., CEPÁK J., FLOUSEK J., HORA J., REIF J., ŠŤASTNÝ K. & VERMOUZEK Z. Stav ptactva České republiky 2009. Sylvia 2009;45:1-38. Zprávu lze vyžádat u autorů nebo v sekretariátu ČSO (www.cso.cz).