Na Příbramsku farmáři poslali na jatky stovky krav

Farmáři stále bojují s mlékárnami, aby jim zvýšily výkupní ceny mléka. Přitom začíná být mléka na českém trhu nedostatek. Zemědělci totiž kvůli dlouhodobým prodělkům museli situaci řešit a snížili stavy dojnic.

„Výkupní ceny se na konci roku 2009 přiblížily sedmi korunám za litr, ale to je stále málo,“ řekla Deníku ředitelka Agrární komory Příbram Zlata Koukolíčková. Podniky také dosud vůbec nevědí, za kolik prodávaly mléko v prosinci. Ještě nedostaly faktury.

Aby producenti mléka alespoň trochu vydělávali, musela by cena stoupnout hodně přes osm korun. „Náklady na výrobu jednoho litru mléka se totiž pohybují kolem 8,50 korun,“ dodala Koukolíčková.

Jak překlenout krizi

Situace už byla ke konci roku tak neúnosná, že někteří farmáři zvažovali likvidaci chovů dojnic nebo se pokusili překlenout krizi snížením platů.

„Měsíčně proděláme čtvrt milionu na mléce,“ řekl tehdy Deníku šéf pňovického družstva Karel Daniel. Podnik se zatím snaží udržet chov dojnic a produkci mléka dotuje z ostatních zisků. Už loni musel snížit mzdy o dvacet procent.

Kvůli nízkým cenám se už delší dobu snižují stavy dojnic i na Příbramsku. V roce 2007 bylo chováno v okrese 10039 dojnic. V roce 2008 to bylo 9611, což je o 428 kusů méně. Další pokles počtu chovaných dojnic na Příbramsku přišel v loňském roce. K září 2009 je evidováno 9291 kusů dojnic, to je o dalších 320 krav méně, než v roce 2008.

Přitom ale na Příbramsku v podstatě neklesla produkce mléka. Zatímco v roce 2008 byla produkce 70,88 milionu litrů mléka, vloni bylo vyprodukováno 70,53 milionu litrů. „Je to tím, že chovatelé se zbavovali zvířat z nízkou užitkovostí a zároveň se šlechtěním zvyšuje produkce. Ta představovala v roce 2009 7592 litrů mléka na dojnici a rok,“ vysvětlila Zlata Koukolíčková.

Mléčné automaty

V poslední době se často hovoří o prodeji mléka prostřednictvím mléčných automatů. Ty už mnohde v Česku fungují a pochvalují si je jak farmáři, tak spotřebitelé. Za zhruba 15 korun mají lidé litr čerstvého a nefalšovaného, neředěného mléka.

Na Příbramsku ale zatím nic podobného nefunguje. „Podporujeme případné využití automatů, ale jen takovou formou, že poskytujeme informace a dáváme kontakty na výrobce zařízení,“ uvedla k tomu ředitelka agrární komory Zlata Koukolíčková s tím, že větší podniky váhají, neboť jim to nevyřeší problém s nízkými výkupními cenami. „Prodaly by přes automaty zlomek produkce a navíc je to další investice už v tak nejisté době. Pomoci by to ale jistě mělo drobným, soukromě hospodařícím farmářům,“ doplnila Koukolíčková.

„Nad prodejem prostřednictvím automatů jsme vůbec neuvažovali. Ze zkušeností od ostatních víme, že se prodá tak sto, možná dvě stovky litrů denně, a to je zlomek naší produkce. Navíc se o přístroj musíte starat a pořídit si k tomu speciální vůz. To představuje nemalé náklady,“ konstatoval vedoucí pňovického družstva Karel Daniel.

Jsou však regiony, kde prodej přes automaty řeší třeba kraje. Například v Jihomoravském kraji radní schválili dotaci z Evropské unie a první farmáři dostali mléčné automaty. Zájemci tak mohou dostat maximálně 100 tisíc na jeden automat. Přitom jeden stroj vyjde na zhruba 150 tisíc až na milion korun.