Máme se bát Q – horečky?

Zajisté není důvod podléhat panice, nicméně je stále třeba počítat s novými a novými onemocněními, která mohou ohrožovat zvířata a popřípadě i lidi. Jedním z takových je například Q – horečka, se kterou jsou v poslední době problémy v Holandsku. Tento problém bere vážně i Evropská komise. V uplynulých dnech se této problematice věnovali i na zasedání Stálého veterinárního výboru v Bruselu.

Horečnaté onemocnění, známé jako Q – horečka, kterým trpí zejména ovce, kozy, ale i skot, psi, kočky, hlodavci i ptáci, je známé je ze všech světadílů, nicméně v naší republice ještě zaznamenána nebyla. Způsobuje ji mikroorganismus (VIR???) Coxiella burnetti a nakazit je se možné vzdušnou cestou, kontaminovanými tkáněmi či exkrementy. Kromě zvířat se dokonce mohou nakazit i lidé přicházející do kontaktu s nemocnými zvířaty, například veterináři, zemědělci, řezníci. Léčení lidí i zvířat je možné antibiotiky. Projevy jsou únava, kašel, horečky, zánět plic. Úmrtnost je menší než 1 %.

A obrana? Především prevence, pasterace nebo převaření syrového kravského, kozího či ovčího mléka a dokonalá hygiena. Je možné i vakcinovat, přičemž účinnost vakcíny trvá až pět let.

V současné době není naše republika ohrožena, nicméně je nutné i s variantou zavlečení na naše území počítat. Současné zkušenosti z Holandska naznačují, že toto riziko na lehkou váhu brát nelze, i když smrtelné nebezpečí jak pro zvířata, tak pro člověka je minimální. Ale hospodářské ztráty v chovech jsou pochopitelně velké. Takže je možné uvažovat, že v budoucnu, bude-li se tato nákaza v Evropě šířit, bude nutné k vakcinaci přikročit.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR