Biologický rybník může čistit odpadní vody

Odkanalizování malých obcí je na Jindřichohradecku věčným problémem. V zásadě existuje několik způsobů, jak se dá provést.

Nejvíce většinou záleží na přírodních či terénních podmínkách, na počtu obyvatel dané lokality a podobně. Pak je volen nejvhodnější způsob kanalizace?

„Z hlediska dlouhodobého využití, provozních nákladů a nároků na obsluhu doporučujeme tam, kde to místní podmínky dovolují, budování biologických rybníků, jejichž životnost se pohybuje okolo 30 až 50 let,“ informoval vedoucí oddělení rozvoje Vodovodů a kanalizací Jižní Čechy Jan Jindra.

Biologické rybníky

Na Jindřichohradecku se fungující biologické rybníky nacházejí například v Českém Rudolci a Dolních Němčicích. Budování biologických rybníků je však možné, pouze pokud to podmínky dovolí. Celá řada obcí však fungující kanalizaci ještě nemá.

„Současná situace v malých obcích s kapacitou pod 500 obyvatel je poměrně špatná, buď v těchto obcích zcela chybí veřejná kanalizace a čistírny odpadních vod nebo jsou jejich technologie již zastaralé a téměř nefunkční. Nejčastějším případem jsou jímky a septiky s přepadem do místních stok, někdy je vybudována kanalizační síť, ale ústí spádovitě do vodoteče. Dá se říci, že zhruba 60 procent obcí Jihočeského kraje bude muset do roku 2015 vyřešit adekvátní způsob čištění odpadních vod. Bohužel, náklady i na malou čistírnu odpadních vod se pohybují v řádu několika milionů korun, které jsou nad rámec většiny rozpočtů těchto obcí,“ sdělil ředitel prodeje Vodovodů a kanalizací Jižní Čechy Ladislav Kos. Z dvou set obcí, kde kanalizační síť provozují Vodovody a kanalizace JČ nemá podle jeho slov 87 obcí nebo místních částí čistírnu odpadních vod. Cena například kořenové čistírny odpadních vod se pohybuje zhruba od 5 do 10 milionů korun. Intenzivní čistírny jsou ještě o něco dražší.

Jaké technické možnosti se tedy nabízejí jako řešení pro čištění odpadních vod v obcích?

„Pro čištění odpadních vod v malých obcích je typická velká nerovnoměrnost v přítoku odpadních vod do čistírny, což vede v době špiček k vyplavování této vody z nádrže do odtoku. Dále je to velké naředění odpadních vod, protože ve většině malých obcí je kanalizace značně netěsná a vedle splašků z domácností a dešťových vod do ní vstupují i drenážní a podzemní vody takzvané balastní vody, což může představovat až 80 procent z celkového přítoku odpadních vod na čistírnu odpadních vod. Velké zředění a nízká teplota pak nesvědčí čisticímu procesu. V neposlední řadě jsou velkým problém zvýšené náklady na čištění,“ uvedl dále Jan Jindra.

V současné době provozují Vodovody a kanalizace JČ kanalizační síť asi ve 200 obcích. Ve 113 z nich je kanalizace zakončena čistírnou odpadních vod, přičemž 45 těchto obcí má kapacitu pod 500 obyvatel. Zhruba ve 13 obcích je pro čištění odpadních vod použita sestava: lapák písku, štěrbinová nádrž nebo septik a pak biologický rybník.

Kořenová čistírna

„Tuto sestavu dnes považujeme za klasickou a pro malé obce za výhodnou z hlediska začlenění do přírodního jihočeského prostředí, jednoduchosti provozu i provozních nákladů. Vegetační čistírnu nebo-li kořenové pole neprovozujeme žádné,“ dodal Jindra.

Kořenovou čistírnu provozuje například obec Příbraz. „Zkušenosti s provozem čistírny jsou dobré. Trochu jsme měli problémy se spádem, takže musíme přečerpávat, což zvedá náklady, ale na funkci čistírny to nemá vliv,“ řekl starosta Příbraze Jiří Němec.

„Podobně jako u zemního filtru je hlavním čisticím mechanizmem u těchto zařízení filtrace přes biologicky oživenou náplň. U kořenové čistírny přivádí rákos osázený na povrchu štěrkové náplně do náplně kyslík. Každý filtr se však jednou zanese. Podle naší zkušenosti zhruba tak za pět až deset let. Pak je nutné náplň vyměnit nebo vybudovat další kořenové pole. Uložení staré náplně není jednoduché a levné. Náklady na vyčištění kořenového pole pak vycházejí kolem 1500 korun za jeden metr krychlový, čili při přepočtu asi 5000 korun na jednoho obyvatele,“ zakončil Jindra.

Aktivační čistírna

Jednou z možností je rovněž takzvaná aktivační čistírna odpadních vod, která funguje na principu aktivace, kdy dmychadla dodávají vzduch do aktivačního kalu pro organismy, které zbavují vodu organického znečištění. Výhodou jsou malé nároky na prostor, technologie je umístěna do malých domků, nedochází téměř ke znečišťování ovzduší pachem.

Cena technologie se pohybuje okolo 7 milionů korun, ale provozní náklady na servis, údržbu a výměnu čerpadel a dmychadla, odtah aktivovaného kalu, který se neustále rozrůstá, jsou poměrně vyšší. Proto se aktivační čistírna nehodí tam, kde je vysoký podíl nátoku balastních a podzemních vod.