Ruští vystavovatelé veletrh nepodcenili

Grüne Woche, Zelený týden, patří k největším výstavám svého druhu na světě. Koná se každoročně v polovině ledna na berlínském výstavišti za obrovského zájmu návštěvníků. Letos se jim představilo na 1600 firem z 56 zemí světa a výstaviště denně zaplňovaly desítky tisíc návštěvníků.

Zatím odhadem se na výstavu potravin, zemědělské techniky, vybavení stájí, krmiv, hnojiv, květin, ale i automobilů na biopaliva a nebo vybavení do zahrad a parků přišlo podívat více než 400 tisíc lidí.

Takřka všechny evropské státy tam měly své stánky nebo dokonce celé haly. Excelovalo Maďarsko, které bylo partnerskou zemí a představilo kolem 40 svých firem. Ministr zemědělství Josef Gráf proto vystoupil mezi několika řečníky i na zahajovacím večeru 15. ledna a uvedl, že mezi jeho priority mimo jiné patří ochrana zdraví zvířat.V polovině příštího roku, kdy bude Maďarsko předsednickou zemí Evropské unie, to ostatně bude moci i prokázat.

Ruské federaci patřila celá hala

Celou jednu halu obsadilo Rusko, jehož hospodářství se po vleklé krizi 90. let vrátilo mezi první desítku světových ekonomik. Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojů a je považováno za energeticky soběstačný stát. Rusko je ale také obilnicí východu a podle slov Eleny Skrynnik, ministryně zemědělství Ruské federace, se za loňský rok podařilo vyprodukovat více než 93 miliony tun obilovin. Novinářům na tiskové konferenci prozradila i svou ambici, překročit toto číslo a dosáhnout letos plných sto milionů tun.

Rusko v zemědělství zkvalitňuje strukturu jak živočišné, tak rostlinné produkce, klade důraz na plemena s co nejvyšší produkcí a totéž selektivně uplatňuje i v rostlinné produkci. Ministryně Skrynnik se tak mohla pochlubit růstem většiny ekonomických ukazatelů. U rostlinné výroby došlo k růstu z roku na rok o 17,6 % a u živočišné o 3,4 %.

K dalšímu zlepšení situace v zemědělství by měla přispět realizace státního programu Rozvoj zemědělství a regulace trhu zemědělskými výrobky a potravinami na léta 2008 - 2012, který navazuje na národní projekt rozvoje zemědělsko-potravinářského komplexu z roku 2006. Na jeho zajištění je vyčleněno zhruba 20 % federálních výdajů určených pro zemědělství. Další finanční prostředky jsou investovány z regionálních rozpočtů, existuje také speciální fond prezidenta Ruské federace. Použití těchto finančních prostředků je omezeno pouze na nákup zařízení ruské provenience.

Tři druhy podpor v zemědělství

„Státní program má tři základní směry - urychlení rozvoje živočišné výroby (podpora produkce mléka, drůbežího a vepřového masa), podpora rozvoje malých forem hospodaření a zajištění přijatelného bydlení pro mladé zemědělské odborníky a jejich rodiny,“ řekla Skrynnik. Pozitivem je, že za současné finanční a ekonomické krize nehodlá ruská vláda omezit výdaje do zemědělství, naopak vytváří další výhodné podmínky pro zemědělské podniky .Jsou to například zvýhodněné úvěry pro nákup osiv, hnojiv, pohonných hmot, zemědělských strojů a jmenovat lze dál. Zemědělství se tak podílí na hrubém národním produktu více než pěti procenty.

Na Grüne Woche ruské stánky nabízely vodku a kaviár, velký sortiment sýrů, masných výrobků, ale i kožešin, výrobků ze dřeva, lesních plodů upravených v případě hub konzervací nebo zamrazením či sušením.Vystavovatelé si přivezli s sebou řadu folklórních souborů a představili i ruské písně a národní kroje. Jednoduše se dá říci, že veletrh nepodcenili, což v případě českého a nebo slovenského stánku bylo zcela naopak.

Česká republika se představila pivem a becherovkou

Česká republika se prezentovala plzeňským pivem a becherovkou. Po staročeské vesnici s mnoha stánky s různými dobrotami, kterými se v minulosti představovala Česká republika, jakoby se zem slehla.

Podle slov Hugo Roldána, šéfa tiskového oddělení ministra zemědělství, bude třeba vyčlenit určité prostředky na podporu vystavovatelů, aby výdaje za místa na výstavišti nebyly tak velké. Především právě vysokým nákladům přičítá malý zájem firem o prezentaci na Grüne Woche, kde se dá během chvíle navázat obchodní kontakty, jako tomu bylo v případě návštěv stánků Janem Velebou, prezidentem Agrární komory ČR.

Zatímco u Ruské federace byl zájem o výměnu genetického materiálu do velkochovů prasat, u Němců se zase nabízel dovoz krmných směsí z České republiky do jejich firem. Stačilo jen krátké představení a pár slov s manažery firem a řeč se hned stočila na obchod. Rusové jen litovali, že nemohou k nám vyvážet své dobré sýry a uzeniny, protože zatím neexistují dohody mezi veterináři a rostlinolékaři v rámci Evropské unie, které by umožňovaly export jejich potravin ve velkém.

Eugenie Línková