Revoluce ve školním stravování

Server bio-info.cz přináší tip na zajímavou knihu z Velké Británie.

„Jídlo se stává rozhodujícím testem našich individuálních i kolektivních závazků k udržitelnému rozvoji“ (Morgan & Sonnino, 2008, str. 5). Za 1 300 Kč, což je cena nové knihy The School Food Revolution (Revoluce ve školním stravování) připraví průměrná britská školní kuchyě 121 dětských obědů (37pencí/10 Kč za porci, str. 107). V USA, v „nejobéznější zemi na světě“, děti za den shlédnou 55 reklam na nezdravé jídlo (str. 181).

Autoři nové knihy popisují nezdravé jídlo z restaurací rychlého občerstvení jako „silně návykové“ (str. 170). Jedna britská maminka v knize popisuje svoji dcera takto: „Prostě nic jiného než burgery nejí“ (str. 106).

Kniha The School Food Revolution přichází ve správný čas. Ukazuje, jak stejně chudí jsou obézní lidé v bohatých zemích a hladoví v chudých zemích. Podvýživa je totiž celosvětově považována za známku chudoby, nicméně „nadvýživa“ může mít stejně neblahé dopady.

Nedočkavým čtenářům, hledajícím návod na „revoluci“, doporučuji přeskočit rovnou na kapitolu 4 – Školní stravování jako společenská spravedlnost: Revoluce kvality v Římě. Český překlad můžete stáhnout zde.

Nicméně první tři kapitoly jsou také velmi zajímavé a po jejich přečtení lépe pochopíme argumenty autorů. Morgan and Sonnino, autoři knihy, argumentují, že „v Itálii se veřejný sektor aktivně pustil do boje s obecným úpadkem stravovacích návyků obyvatel“ (str. 65). Italská vláda přijala zákon, vyžadující, aby školní kuchyně používaly bioprodukty. Italské právo tak „vytváří přímý a explicitní vztah mezi místními bioprodukty a sektorem veřejného stravování… Tento národní zákon vytvořil prostředí, které povzbudilo řadu městských úřadů začít nakupovat bioprodukty“ (str. 69).

Revoluce kvality v Římě

Autoři ukazují, že představitelé města Říma „jako nejdůležitější cíl své revoluce ve školním stravování určily zlepšení zdraví a bezpečí dětí“. Důsledkem toho bylo, že „biopotraviny dostaly přednost díky nepřítomnosti reziduí pesticidů“ (str. 84). Nově vytvořená pravidla nákupu dokonce upřednostnila tak zvané bio-dedikované firmy, což je klasifikace určená pro dodavatelský řetězec, zahrnující výlučně „potraviny produkované, zpracované, balené a distribuované firmami, které pracují pouze v biosektoru“. Cílem je snižovat „riziko kontaminace“ (str. 81).

Na rozdíl od ostatních států, kde se revoluce ve školním stravování děje navzdory vládní politice, v Itálii je tomu právě naopak. V Itálii je školní stravování uznáno jako nedílná součást práva občanů na vzdělání a zdraví. V tomto právním kontextu je školnímu stravování v Itálii přisouzen dvojí vzdělávací význam: na jedné straně se očekává, že děti naučí vážit si původu potravin a místních tradic, na druhé straně musí dětem pomoci získat chuťové vjemy a vkus, který napomůže jejich osobnímu rozvoji. Římský model myšlenku přesně naplněje tím, že „konzumace školního oběda je považována za vzdělávací zážitek“ (str. 78).

Zkušenosti Říma se změnou procesů získávání a nakupování potravin pro školní stravování vytvořily nové postupy slaďování různých „aspektů posuzování kvality“ (str. 84). Morgan a Sonnino rozlišují tři rozměry kvality: zdraví, ekologickou udržitelnost a společenskou spravedlnost. Proto římský nákupní model při výběrových řízeních hodnotí nejen cenu, ale také řadu socio-ekonomických faktorů.

Kniha The School Food Revolution je důležitá kniha, která si zaslouží úspěch u čtenářů. Zejména v anglofonním světě bude její úspěch částečně podmíněn prací televizního kuchaře Jamie Olivera, který téma školního stravování v Británii povznesl do přímého zájmu médií a následně politiků. Proto se také 5. kapitola knihy nazývá „Jamie Oliver effect“. Jamie byl první, který se otevřeně zastal pracovníků britských školních kuchyní a upozornil na to, že „nemají ani kredit ani hlas, aby si jich úředníci a politici všimli“ (str. 109).

Situace v českém školním stravování

Ačkoli jsou průměrně jídla podávaná v českých školách výrazně kvalitnější než ty podávané v britských školách, i u nás je platové ohodnocení kuchařek malé, nejsou považovány za součást školy a jejich status je nízký. Děti často považují oběd za nutné zlo, v lepším případě za způsob, jak zahnat hlad. Vzdělávací aspekt přípravy a konzumace pokrmu není využíván, téma „potraviny“ se v podstatě neobjevuje v žádném předmětu. Děti nejsou poučeny o širších aspektech způsobu produkce a distribuce potravin. V tomto ohledu by právě kniha The School Food Revolution mohla být inspirací jak pro politiky, tak pro ředitele škol a vedoucí školních jídelen.

Informace o originálu: The School Food Revolution: Public Food and the Challenge of Sustainable Development

Kevin Morgan & Roberta Sonnino, vydalo nakladatelství Earthscan v Londýně, 240 stran, www.earthscan.co.uk ; říjen 2008, cena L45.00, ISBN 978-1-84407-482-2

Zdroj: www.biospotrebitel.cz