Ekologové se bojí, že kvůli biopalivům budou miliony lidí hladovět

Kdyby členské státy dodržely unijní cíle ohledně biopaliv, mohly by zapříčinit hlad milionů lidí, uvádí zpráva neziskové organizace ActionAid. Unie si v roce 2008 ve směrnici o obnovitelných zdrojích předsevzala, že bude do roku 2020 alespoň 10 % poptávky po pohonných hmotách pokrývat z obnovitelných zdrojů.

„Obrovská expanze průmyslových biopaliv se musí zastavit,“ řekl expert organizace ActionAid Tim Rice a apeloval na vlády členských států, aby při vytváření 10letých akčních plánů na využívání obnovitelných zdrojů neiniciovaly ještě širší využití biopaliv.

Biopaliva se vyrábějí z kukuřice, pšenice, cukrové třtiny, olejnatých semen, řepky či sóji a konkurují plodinám pěstovaným pro obživu. Jejich výroba proto „tlačí ceny potravin nahoru a ovlivňuje tak množství jídla, které mohou zkonzumovat obyvatelé rozvojových zemí,“ varuje zpráva ActionAid.

„Každé 1% zvýšení cen potravin znamená dalších 16 milionů hladovějících lidí navíc,“ uvádí organizace. Podle odhadů ActionAid stoupne evropská spotřeba biopaliv do roku 2020 hned čtyřnásobně. Dvě třetiny těchto paliv budou prý pocházet právě z rozvojových zemí, kde je o potraviny největší nouze.

Zábory půdy

Pěstování průmyslových biopaliv má podle zprávy mnohdy katastrofální lokální dopady. Dochází totiž k záborům půdy, což devastuje okolní komunity, které ji předtím využívaly. Výzkum ActionAid ukazuje, že v pěti afrických státech byla již kvůli pěstování biopaliv zabrána plocha o rozloze Belgie (1,1 milionů hektarů).

V celém rozvojovém světě již evropské společnosti podle studie získaly či požadují plochu o rozloze Dánska (přes pět milionů hektarů).

Biopaliva změny klimatu nevyřeší

Evropská legislativa ustavuje kritéria udržitelnosti biopaliv, podle kterýchmusí být emise CO2 z biopaliv ve srovnání s fosilními palivy alespoň o 35 % nižší. Toto kritérium se má časem zpřísňovat - v roce 2017 se má jednat už o 50 % a v roce 2018 o 60 %. . Zpráva ActionAid však informuje, že většina průmyslových biopaliv (ve srovnání s těmi fosilními) emise skleníkových plynů neredukuje.

Biopaliva prý rozhodně nejsou v boji se změnami klimatu efektivním nástrojem. Nejen, že kvůli jejich pěstování dochází ke kácení lesů či ohrožení potravinové bezpečnosti v rozvojových oblastech, ale průmyslová hnojiva, která se při jejich pěstování používají, způsobují uvolňování oxidu dusného do atmosféry. Jak zdůrazňuje ActionAid, tento oxid je asi 300krát silnějším skleníkovým plynem než tolik skloňovaný CO2.

Evropská komise by se měla k pravidlům udržitelnosti biopaliv vyjádřit letos v březnu v oficiálním sdělení. Pracovní verzi sdělení zveřejnili již začátkem února ekologové ze sdružení Přátelé Země na svém webu. Dokument se týká především využívání půdy a souvisejících nebezpečí, jako je deforestace či dusíkatá hnojiva.

Skupina největších světových producentů biopaliv, mezi něž patří Brazílie, Argentina nebo Indonésie, unijní pokusy o kvantifikaci dopadů změn využívání půdy na změny klimatu zpochybnila. Bojí se, že případná nová evropská pravidla budou mít na jejich důležitý vývozní artikl negativní dopady.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info