Průlom v EU: GM brambora Amflora vstupuje na trh
10.03.2010 | ASZ
Podle aktuálních údajů Mezinárodní organizace pro biotechnologie v zemědělství (ISAAA), která nedávno zveřejnila údaje o vývoji ploch geneticky modifikovaných (GM) plodin za rok 2009 by se mohlo zdát, že Evropě již „GM vlak“ skutečně nenávratně ujel. Zatímco totiž loni podle ISAAA plochy GM plodin ve světě vzrostly o sedm procent na celkových 134 milionů hektarů, v EU poklesly o 12 procent na necelých 95 tisíc hektarů. Jenže „pod povrchem“ uvedených informací to vypadá poněkud jinak.
Záslužnou práci započalo v loňském roce švédské předsednictví EU, které výrazně urychlilo proces schvalování GM odrůd hospodářských plodin pro použití na evropském trhu. Průlomem se ale stalo rozhodnutí Evropské Komise z 2. března letošního roku, která povolila ke komerční produkci dlouho diskutovanou GM odrůdu brambor Amflora. Tato odrůda má díky vloženému genu optimální skladbu škrobů pro technické využití, a navíc je s ní možné krmit hospodářská zvířata, což zvyšuje ekonomiku produkce této plodiny. Podstatné přitom je, že díky polním pokusům s touto bramborou v ČR v minulosti je možné začít s produkcí brambory Amflora u nás již letos. Minimálně pro některé zemědělské podniky přitom může takový podnikatelský záměr představovat šanci vstoupit mezi prvními subjekty v EU na trh a vybudovat si potřebné odrazové můstky pro možnou budoucí expanzi. Příslušné informace lze získat na webových stránkách ministerstva zemědělství v položce „GMO“.
K možnému uvedení brambory Amflora na trh jen dvě krátké poznámky. První je, že je pro české zemědělství strategické zachytit měnící se přístup EU ke GM plodinám a bez ohledu na nepravdy šířené odpůrci GM a populistickými politiky na tento trend vsadit. Je jen otázkou času, kdy se díky lepší celkové ekonomice a šetrnějšímu přístupu k životními prostředí (náklady na chemické ošetření GM plodin jsou nižší než u konvenční produkce) modifikované plodiny prosadí i v Evropě. Druhá je o mýtech šířených kolem GM brambory Amflora zejména nátlakovou organizací Greenpeace. Tato organizace totiž tvrdí, že Amflora bude snižovat účinek některých antibiotik. Je to lež. Gen vložený do této brambory je totiž běžnou součástí genetické výbavy půdních bakterií, které běžně konzumují nejen pasoucí se hospodářská zvířata, ale i lidé. Člověk přitom podle doložených vědeckých průzkumů sní denně zhruba 10 miliard půdních bakterií, které obsahují zmiňovaný gen přibližně z deseti procent. I proto připouští naše normy obsah deseti milionů těchto genů v jednom gramu potravy. To ale laická veřejnost neví, což Greenpeace využívají k šíření strachu. Doufejme, že tím nevlivní také naše zemědělce.
Další články v kategorii
- Pec v garáži či mouka v kanceláři: jak vzniklo brněnské pekařské impérium (09.06.2026)
- Za pět měsíců daroval Albert 2 107 tun potravin (09.06.2026)
- Prezident bude s Šebestyánem jednat mj. o evropských zemědělských dotacích (09.06.2026)
- Kvůli dotacím na linku navrhla policie obžalovat pekárnu ze skupiny Agrofert (09.06.2026)
- Začaly samosběry: Jahod je zatím dost, ale kvůli slabé sezoně mohou brzy dojít (09.06.2026)
- InterSucho: Červnové deště zmírnily půdní sucho,hlubší vrstva ale zůstává vyschlá (09.06.2026)
- Dny chleba 2026 - o titul Chléb roku zabojují desítky pekařů z celé země (09.06.2026)
- Souhrn událostí uplynulého dne 8. 6. 2026 (09.06.2026)
- Vědci vyvinuli novou metodu detekce mikroplastů v zemědělské produkci (08.06.2026)
- V zámeckém pivovaru v Jindřichově Hradci se znovu začalo vařit pivo, nese název Jindra (08.06.2026)

Tweet



