K rozdávání lesů nedochází ! Vyjasnění a vysvětlení

Vzhledem k neustálým mediálním diskusím o výhodnosti či nevýhodnosti obchodního modelu „při pni“ uvádíme opětovně objasnění podstaty tohoto obchodního modelu, který úspěšně funguje u Lesů ČR od roku 1992.

Preference obchodního modelu P „při pni“, kdy finální obchod s dřevem ze státních lesů zajišťují vítězové zakázky na lesnické práce, se v aktuálně pozastaveném zadávacím řízení znovu objevil po dlouhodobé, odborné a otevře­né diskusi všech zainteresovaných stran: zakladatele podniku - Ministerstva zemědělství, Lesů ČR a fi­rem podnikajících v lesním hospodářství, z nichž část je sdružena v Konfederaci lesnických a dřevo­zpracujících svazů (KLDS). Model P vyhodnotila jako výhodnější expertní skupina jmenovaná zakladatelem podniku - Ministerstvem zemědělství. K posouzení výhodnosti jednotlivých obchodních modelů bylo přistoupeno na základě memoranda KLDS a Ministerstva zemědělství z roku 2007. Přesto někteří bývalí představitelé vrcholového vedení Lesů ČR, kteří stáli u vzniku memoranda, dnes jeho objektivní výsledky v médiích kritizují.

Jednání o principech tendru byla dlouhá a podrobná

Závěry odborné pracovní skupiny Ministerstva zemědělství jasně ukázaly, že pro Lesy ČR je výhodnější obchodní model P. Model P od samého začátku upřednostňovala i KLDS, která byla se závěry odborné skupiny seznámena. Se zástupci KLDS se navíc Ministerstvo zemědělství společně s Lesy ČR ztotožnilo i v základních parametrech vypisovaného tendru.

Výsledek práce expertní skupiny je veřejně znám již od jara 2009. K danému tématu se od zmiňovaného data vyjadřovali nejen představitelé Ministerstva zemědělství nebo Lesů ČR, ale také zástupci KLDS, kteří se závěry expertní skupiny souhlasili.

Model P není novinkou, byl v ČR při prodeji dříví většinově uplatňován do roku 2007. Jednání Lesů ČR a KLDS trvala od roku 2006 nepřetržitě téměř tři roky, pokračovala dále uzavřením zmiňovaného memoranda a následně i konzultacemi principů, na kterých měl být tendr Lesů ČR postaven.

Nejedná se o pronájem lesů, jde o historický model hospodaření

Vypsaným tendrem v žádném případě k jakémukoliv pronájmu státních lesů nedochází. Tento názor, občas se vyskytující v médiích, je nepravdivý a zavádějící. Vypsaný tendr není pronájmem státních lesů, ale modelem hospodaření, který ve státních lesích úspěšně funguje nepřetržitě od roku 1992. Pěstební a těžební činnosti byly obdobným způsobem zajišťovány i v minulosti. Bude to vždy státní podnik Lesy ČR, podle jehož pokynů a pod jehož odborným dozorem budou lesnické firmy jednotlivé konkrétní lesnické činnosti pouze provádět.

Délka smluv logicky kopíruje platnost lesních hospodářských plánů

Plánovaná délka smluv pro jednotlivé tzv. smluvní územní jednot­ky (SÚJ) se kryje se zbývající délkou platnosti lesních hospodářských plánů jeden rok až deset let. Prů­měrná doba platnosti těchto smluv bude tedy okolo 5, a nikoli 10 let. Odlišná doba platnosti smluv zajistí, že každý rok se bude znovu soutěžit přibližně 10 % veřejných zakázek, což v praxi umožní mnohem flexibilněji brát v potaz změny na trhu. Jak Lesy ČR, tak i jednotlivé firmy budou moci předvídatelným způsobem dlouhodobě plánovat své vize a výkony.

Malé a střední firmy mají v šanci tendru obstát

Ve vypsaném tendru mají rovnocennou šanci uspět i malé a střední firmy. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu veřejnou zakázku rozdělenou na 108 částí (každá část odpovídá jedné SÚJ), jsou rozdíly mezi jednotlivými částmi poměrně významné, a tak i menší a střední firmy mají vstup do tohoto zadávacího řízení umožněn.

Srovnání hospodaření jsou nepřesvědčivá

V souvislosti s nyní vypsaným tendrem se v médiích často objevují nepřesné a zavádějící informace srovnávající hospodaření Lesů ČR a organizací obhospodařujících státní lesy v jiných zemích. Těmto srovnáním však chybí zásadní sdělení, že každá země má svá specifika a jakákoli srovnání nejsou zcela vypovídající. Pokulhává i obdobné srovnávání hospodaření Lesů ČR a obecních lesů. Podíváme-li se do Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR z roku 2008, zjistíme, že obecní lesy hospodaří se ziskem především díky státním dotacím. Rozdíly zdaleka tak velké nejsou, navíc podléhají meziročním změnám – u menších majetků mohou náklady na pěstební činnost meziročně velmi kolísat.

A co se cen dříví týče, ty se pohybují v řádu procent – pokud se například na trhu běžná smrková kulatina pohybuje okolo 1900 Kč/ m 3 , těžko ji někdo prodá za cenu čtyřnásobně vyšší, když výběrové dříví nejvyšší kvality stojí v prů­měru 4 000 Kč/m 3 .

Řádná péče o státní les není zadarmo

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na lesnické práce je cca 15,8 miliardy Kč. Tato suma představuje odhadovanou částku, kterou Lesy ČR dodavatelským fir­mám zaplatí za pěstební a těžební činnost. Při koncipování odhadu se vycházelo ze současných nákla­dů. Skutečné náklady budou záviset na skutečném objemu odvedených prací. Součástí plnění smluv bude i prodej dříví dodavatelům služeb na lokalitě P ve formě surových kmenů. Za takto prodané dříví Lesy ČR budou od lesnických firem inkasovat adekvátní ceny nabídnuté ve veřejné soutěži, upravené na základě indexace cen zveřejněné Českým statistickým úřadem.

Ovlivňování výsledků tendru je vyloučeno

Lesy ČR odmítají veškeré náznaky o eventuálním zvýhodňování některého ze subjektů, který se tendru bude účastnit. Tendr se striktně řídí příslušnými ustanoveními zákona o veřejných zakázkách, lesním záko­nem a dalšími souvisejícími právními předpisy. Jakékoli individuální zásahy ve prospěch některého z účastníků jsou vyloučeny.

Zbyněk Boublík

Tiskový mluvčí Lesů ČR, s. p.

Tel.: +420 724 813 301,

E-mail: Boublik@lesycr.cz