Farmáři z Východu potáhnou na Brusel

Zemědělci z nových států Evropské unie se spojili kvůli dotacím, současné podmínky podle nich nejsou fér. Do čela rebelů se postavili Češi.

Zemědělci z východní Evropy se spojili proti Bruselu a jeho dotacím. Když prý Evropská unie nesrovná podmínky mezi novými a starými členskými státy EU, přijdou na řadu demonstrace a protesty. Do čela „rebelů“ se postavili farmáři z České republiky.

Čeští zemědělci si podle propočtů přijdou na dotacích a různých podporách zhruba na jedenáct tisíc korun na jeden hektar. To je přibližně o polovinu méně než Rakušané a asi o třetinu méně než Němci. Výsledkem jsou neobdělaná pole a vybité chovy. Jeden příklad za všechny – kvůli levným dovozům z bohatě dotovaných zemí Evropy zmizelo z českých chlévů za deset let zhruba jeden a půl milionu vepřů.

Nefér podmínky na dalších deset let

Farmáři z východní Evropy nyní čekají, až se tyto nefér podmínky srovnají. K tomu by mělo dojít po roce 2013, kdy skončí takzvané přechodné období. Na půdě EU se ale údajně mluví o dalším přechodném období, které by dotace pro zemědělce z postkomunistických států mělo udržet u ledu na dalších deset let.

„Jednotlivé členské země začínají vypouštět takové testovací balonky, podle kterých by po roce 2013 platilo další přechodné období, které by podle některých informací mělo být až do roku 2024,“ řekl ve středu Deníku místopředseda Asociace soukromého zemědělství Václav Perník.

Jenomže další utahování opasků podle zemědělců z Česka, Slovenska, Maďarska či Polska nepřichází v úvahu. S dalšími novými členskými zeměmi EU tento týden podepsali deklaraci, která tomu má zabránit. „Meziroční pokles tržeb se pohybuje mezi 280 až 300 miliony eur (asi 7,6 miliardy korun). Stavy prasat se oproti roku 1995 snížily o třetinu, u hovězího dobytka se stavy snížily na polovinu. Od roku 2004 klesla zaměstnanost v zemědělství o 26 000 lidí, což je více než o 30 procent,“ řekl ČTK Milan Semančík ze slovenské zemědělské a potravinářské komory.

A podobně jsou na tom i ve zmiňovaném Polsku. Tam jsou třeba stavy prasat na úrovni roku 1950.

Hrozí cenový diktát

Výsledkem jsou rostoucí dovozy, a to nejenom v Polsku. Experti upozorňují, že maso, které se dováží třeba do České republiky, není vždy kvalitní. Z velké části se jedná o takzvané ořezy. Podle nejčernějších scénářů navíc může dojít k tomu, že až dovozci zlikvidují domácí konkurenci, začnou si diktovat ceny.

Jan Veleba, šéf Agrární komory České republiky, soudí, že jsou farmáři z nových členských států EU připraveni i na společné protesty a demonstrace. Tedy pokud selžou veškerá vyjednávání.

„Jestliže by se vědělo, že se to nepodaří (srovnání podmínek), musí se použít jiné metody než konference a jednání. Zcela určitě bychom k tomuto řešení směřovali,“ uvedl Deníku s tím, že Češi se stali iniciátory jednání mezi novými členskými státy unie.

Jak se vyjednávání okolo zemědělských dotací nakonec vyvine, je velkou otázkou. Někteří zemědělští experti totiž říkají, že i kdyby unie nezavedla další přechodné období, výše dotací pro jednotlivé státy by zůstala nadále rozdílná. „Kdyby se zachoval stávající systém, každý stát sice bude brát sto procent dotací, ale pro každého bude oněch sto procent představovat v absolutní hodnotě úplně jiné číslo,“ prohlásil Michal Pospíšil, zahraniční tajemník Asociace soukromého zemědělství. „Je to dohadování, které teď začalo. Nikdo neví, jak to bude nakonec vypadat,“ dodal.

V Evropě námi pohrdají, v zemědělství stoprocentně

Praha – Zemědělci z východních zemí jsou v Evropě něco jako chudí příbuzní. Na dotacích ze společné Evropské kasy dostávají jen malou část toho, co jejich konkurenti na západ o nich. Teď už jim došla trpělivost a proti Evropské unii se spojili. Co na to říká šéf české Agrární komory Jan Veleba?

Co se vlastně stalo?

Tento týden v Brně proběhla konference devatenácti nevládních organizací ze sedmi takzvaně nových zemí Evropské unie a podepsaly dokument, ve kterém jednoznačně požadují, aby se od roku 2014 konečně vyrovnaly podmínky mezi starými a novými zeměmi Evropské unie. Aby společná zemědělská politika zůstala společná a neprosazovaly se tam národní prvky, aby to byla soutěž zemědělců a ne národních rozpočtů.

Vyrovnání dotací po roce 2013 je snad samozřejmá věc, tak proč za to bojovat a podepisovat deklarace?

Zase tak samozřejmá věc to není. Ve starých členských státech (například Belgie, Francie, Německo atd.) si nedokážou představit, že by jejich zemědělci na dotacích brali méně než dnes, což by po roce 2013 mělo nastat. Začíná se proto hovořit o dalším přechodném období.

Objevila se informace, že chcete společně demonstrovat v Bruselu?

Vyrovnání podmínek v roce 2014 je naprosto zásadní věc. Pokud by se to nepodařilo, byla by to ohromná demotivace a deziluze pro všechny zemědělce. Mnoho lidí víra v rovné dotace drží nad vodou. Jestliže by se vědělo, že se to nepodaří, musí se použít jiné metody než konference a jednání. Zcela určitě bychom k tomuto řešení směřovali.

Co tedy bude mezi tím, tedy než by došlo na případné demonstrace v Bruselu?

Podpis deklarace byl velmi důležitý krok, ale byl to jen první krok a další musí následovat. Každý bude muset začít pracovat s vládou a poslanci svého státu, aby nás podpořili. Musíme pracovat i v Bruselu.

Prý vás slušně řečeno „nadzdvihlo“, že na konferenci nedorazil nikdo z organizace sdružující evropské zemědělce a údajně zvažujete, že česká Agrární komora z ní vystoupí. Je to tak?

Ano, je to tak. Byť jsme jejich zástupce zvali, neukázala se tu ani noha. Ukázali, že pohrdají východními zeměmi, alespoň v zemědělství to tak je. Pokud by se Copa Cogeca, jak se tato organizace oficiálně jmenuje, měla takto chovat dál, budeme skutečně uvažovat, že z ní vystoupíme. Podobného názoru je třeba i Slovensko a Polsko.