Řepka je pro zvěř hrozbou

Řepkových polí ve žďárském okrese přibývá. Nadměrná konzumace této plodiny může způsobit onemocnění nebo i úhyn lesní zvěře

Plocha řepkových lánů na Žďársku, stejně jako v celém kraji Vysočina, roste.

V roce 2007 činila plocha osetá řepkou ve žďárském okrese celkem 5 372 hektarů, v roce 2009 už to bylo o 260 hektarů více.

Radost z toho nemají myslivci. Především v zimním období a časně na jaře je totiž ozimá řepka v podstatě jedinou zelenou potravou, již má lesní zvěř volně k dispozici. Nadměrná konzumace této brukvovité rostliny přitom může zvířeti přivodit závažné zdravotní potíže, které nezřídkakdy mohou končit i uhynutím.

"Odrůdy, které byly u nás pěstovány dříve, zvěř kvůli hořké chuti tolik nevyhledávala. V posledních letech se ale začala pěstovat dvounulová odrůda, takzvaná dvounulka, která je mnohem sladší. Zvěř ji proto konzumuje ve větší míře než předtím," nechal se slyšet Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.

Pokud řepky zvíře spase příliš, hrozí mu minimálně těžké průjmy. Při jednostranné konzumaci této plodiny navíc dochází také k poruchám nervového systému zvěře. Ta se pak chová, jako by byla zfetovaná, má rozšířené zornice, přestává žrát, polehává a ztrácí přirozenou plachost. Následky se pak pohybují od oslepnutí zvěře až k jejímu úhynu.

Zemědělci možností, jak zamezit škodám na zvěři, mnoho nemají. Zvětšuje se navíc nejen plocha pro pěstování řepky, ale i ta, co je osetá obilovinami, a dokonce mnohem výrazněji. "Jsou to změny dané vývojem v živočišné výrobě, kdy se zlikvidovala produkce prasat ve družstvech, jež byla nerentabilní. Dále se zmenšují plochy brambor, neboť se stále více dovážejí. Apokud dojde k další likvidaci stád dojnic, povede to i k dalšímu zmenšení ploch krmných plodin a nárůstu jiných komodit," vyjádřil se k problematice Václav Špaček, předseda Okresní agrární komory ve Žďáře nad Sázavou.

Pro myslivce je jediným možným řešením snažit se zvěři nabídnout v oblastech, kde se řepky pěstuje hodně, dostatek další potravy, především pak té, která je bohatá na vlákninu. "Pokud totiž srnčí zvěř, která řepku konzumuje nejčastěji, spase této plodiny jenom menší množství a doplní ji ještě něčím jiným, nehrozí jí výrazné nebezpečí. Proto se také snažíme podávat jí sušenou vojtěšku, jetel, ale třeba i oves. Výborné jsou také nasušené jeřabiny, které mají navíc vysoký obsah tříslovin a působí proto protiprůjmově," nechal se slyšet Oldřich Sedlář. Vhodné také je soustředit do lokalit s vysokým výsevem řepky krmnou sůl a takzvané minerální lizy.

Spolupráce

S některými zemědělskými družstvy navíc podle Oldřicha Sedláře funguje spolupráce takového rázu, že dávají zemědělci myslivcům vědět, kde a kolik budou ozimé řepky pěstovat. Myslivečtí hospodáři se pak mohou na situaci připravit a zásobit se zavčas vhodným krmivem.

Pokud jsou totiž řepkou osety skutečně velké plochy v dané honitbě, mohou myslivci umístit přímo na ně přenosné krmelce se senem či jinou vhodnou stravou pro zvěř. Ta pak bude přirozeně řepku s tímto doplňkovým krmivem kombinovat.

"Přestože ale řepkových polí ve žďárském okrese přibývá, problémy nejsou takového rozsahu, jako když tento nárůst začal. Tehdy jsme na tuto situaci totiž nebyli připraveni. Nyní už ale víme co a jak, takže úhyny zvěře tak vysoké už nejsou," dodal Oldřich Sedlář.

Řepka v číslech

Plocha osetá řepkou:

Okres Žďár nad Sázavou

2007: 5 372 hektarů

2008: 5 547 hektarů

2009: 5 632 hektarů

Kraj Vysočina

2007: 36 562 hektarů

2008: 37 756 hektarů

2009: 38 218 hektarů

Česká republika

2007: 337 571 hektarů

2008: 356 924 hektarů

2009: 353 424 hektarů

Zdroj: Enviweb