Biomléko za cenu obyčejného? Některé biopotraviny už podle ceny nepoznáte

Zákaznice sahá do regálu pro mléko, po chvíli váhání ho ale vrací a dává do košíku jiné, stejně drahé s nálepkou BIO. V obchodních řetězcích je to možné vidět čím dál častěji. Doby cenově nedostupných biopotravin jsou pryč a některé zboží je jen o pár korun dražší nebo srovnatelné s běžnými potravinami.

Ceny ovšem vyfukují spíše obchodní řetězce, narozdíl od menších specializovaných prodejen mají totiž větší prostor pro vyjednávání slev a nabízejí i levnější privátní bioznačky.

"Soupeřit se s nimi nedá. Třeba mléko si řetězce mohou přivézt ze Slovenska ve velkém a prodávat ho za dvacet korun. My nejlevnější mléko nakupujeme za cenu, která přesahuje jejich prodejní cenu," říká majitel zavedeného pražského obchodu Biomarket Radim Vítek.

Odborníci potvrzují, že cenová propast mezi biopotravinami a konvenčními potravinami se ztenčuje. "Je to případ některých komodit, zejména u zpracovaných výrobků, kde podstatnou část ceny výrobku tvoří lidská práce a naopak cena surovin se do finálního výrobku tolik nepromítá," tvrdí Lubomíra Chlumská zastupující tuzemského výrobce Country Life. To je případ třeba mléčných výrobků.

Bio může být i levnější

Například mléko značky Albert bio loni zlevnilo o dvě koruny na 19,90 Kč a je tak na úrovni srovnatelné s některými dražšími mléky, které nálepku bio nemají. Výhodně se tváří i některé další komodity. Například biočesnek za 36,90 Kč je o tři koruny levnější než stejné množství obyčejného česneku ze Španělska. Půl kilo cherry rajčat zlevnilo za rok o desetikorunu na 69,90. V Tesku vyjde kilo biobrambor jen o pětikorunu dráž. Případů zřejmě bude přibývat.

Na druhou stranu některé faktory plošnému zlevnění biopotravin brání. Vyrábějí se z dražších surovin, nevyužívají tolik strojovou výrobu, náklady zvyšují i menší objemy produkce. Podobná je situace i u masa. Například bio kuřata se krmí dražším biokrmivem a žijí dvakrát déle než běžná kuřata.

"V našem případě je dražší celý proces výroby, od vstupní suroviny přes ruční výrobu až po ruční balení," uvedl Jan Zeman z biopekárny Zemanka, která se považuje za tradičního výrobce. Pečivo vyrábí z mouky, která je 2,5krát dražší než obyčejná mouka. To se promítá do cen krekrů a sušenek vyráběných pro privátní značku Albert Bio a Naše Bio (Billa). "V našem případě ke srovnání cen nedochází," dodal Zeman.

Domácí výrobce Country Life, který vyrábí i pro privátní značku Tesco Quality, připouští, že vyjednávání s řetězci je těžké. "Mnoho cen, se kterými se zákazník v prodejně setká, neodpovídá realitě. Řetězce tlačí na cenu velmi intenzivně a v rámci soutěže někdy prodávají bioprodukty za dumpingové ceny," říká Lubomíra Chlumská.

Bio chtějí hlavně matky s dětmi

Zlevnění biopotravin řetězce přikládají dlouhodobému trendu, může to ale souviset i s poklesem lidí, kteří si bio kupují. "Po rekordním růstu zájmu o biopotraviny v předchozích čtyřech letech jsme v uplynulých měsících zaznamenali určité zpomalení. Zákazníci také v porovnání s předchozím obdobím podstatně častěji pro nákup biopotravin využívají akční cenové nabídky, což souvisí s ekonomickou krizí," uvedl Lukáš Hora z mediálního zastoupení prodejen Albert.

O poklesu lidí, kteří kupují biopotraviny, vypovídá i průzkum agentury Incoma GfK. Loni se jejich podíl snížil o dvě procenta na 28 procent, předloni dokonce o tři procenta. "Považuji za prakticky jisté, že je to kvůli vyšší ceně biopotravin," míní Zdeněk Skála z GfK.

"Bio nekupují ani tak zelení nadšenci, ale hlavně maminky s dětmi, nebo obecně lidé, kteří se domnívají, že kupují něco zdravého. Jsou velmi často vzdělaní. Na druhém místě jsou to ti, kteří si myslí, že biopotraviny jsou chutnější a lepší," dodal.

Kromě toho, že biopotraviny mají být šetrné k životnímu prostředí, nesmějí používat třeba látky na vylepšení chuti, umělá barviva, látky prodlužující trvanlivost. Bio ale automaticky neznamená lepší a chutnější. U některých biopotravin mohou být kvalitativní rozdíly od běžných potravin větší než jinde, některé bio naopak nemusí být ani poznat.

"Chuťově je určitě největší rozdíl je u masa. Tam by to mělo platit i z hlediska zátěže nežádoucích látek. U kuřat, vepřového i hovězího masa člověk pozná obrovský rozdíl v chuti. Nevím ale, jestli někdo pozná bio jogurt od běžného jogurtu. Velký rozdíl je i u biomléka," tvrdí lékařka a autorka knih o zdravé výživě Václava Kunová.

Navzdory poklesu zájemců o bio v předchozích letech si většina výrobců a obchodníků podle výzkumu agentury Green marketing loni udržela obraty na úrovni roku 2008 nebo je měla mírně vyšší. Řetězce nabídku biosortimentu dál rozšiřují. Průměrně loni vzrostl počet nabízených položek o 47 procent, nejvíce jich má ve svých regálech dm drogerie.

Bio a řetězce

Řetězce uloví osm z deseti zákazníků, kteří nakupují bio. Loni rozšířily nabídku v regálech průměrně o 47 %. Přes třicet procent bio zboží nabízeného v řetězcích tvoří privátní značky. Nejvíce jich má Tesco. Nálepku bio má nejčastěji kojenecká a dětská výživa, mléčné výrobky a pečivo.