Ředkvičky jako pochoutka i starověký trest za nevěru

Ředkvičky se vyskytují v mnoha barvách i tvarech. Jedno mají ale všechny druhy společné. Vždy se jedná o lahodnou chuťovku nabitou zdravím. Navíc se dají vypěstovat rychle a třeba i na balkóně.

Sice není jisté, odkud se k nám ředkvičky dostaly, ale nejspíš to bylo z daleké Asie. Ostatně mezi jejich největší producenty stále patří Čína a Japonsko.

Proti škůdcům vlastním i lidským

Ředkvičky sice obsahují celou řadu zdraví prospěšných látek, ale kralují mezi nimi hořčičné oleje a silice, které mají na svědomí i pikantní štiplavost bulviček. Zelenina si je sama tvoří k ochraně před škůdci, bakteriemi a plísněmi. Vědecké výzkumy však ukázaly, že stejně působí také v lidském organismu. Zabraňují totiž na sliznicích, zejména v zažívacím traktu, množení nežádoucích bakterií, které způsobují střevní i žaludeční problémy, nadýmání a průjmy.

Hořčičné oleje podobně dezinfikují také ústní dutinu a oblast nosohltanu, kde navíc pomáhají rozpouštět usazený hlen. Proto by se měly ředkvičky konzumovat při onemocnění dýchacích cest i nachlazení, neboť za pomoci vitamínu C, jehož jsou rovněž bohatým zdrojem, posilují naši imunitu.

Připočteme-li k tomu také značný obsah vlákniny, která pozitivně upravuje střevní peristaltiku, měly by se štiplavé bulvičky stát pravidelnou součástí jídelníčku.

Nejlepší za syrova

Ředkvičky si lidé dopřávají nejčastěji čerstvé, pouze omyté. Záleží však na tom, jaká voda se k tomu účelu použije. Teplá podtrhne jejich jemně štiplavou chuť, která dodá na pikantnosti salátům, předkrmům a pomazánkám. Pálivost bulviček naopak sníží namočení do studené vody a zmírní ji i posolení při konzumaci.

„Pro ředkvičky také platí totéž, co pro ostatní zeleninu. Měly by se krájet vždy až těsně před jídlem či před další kuchyňskou úpravou. Tepelný proces musí u nich ale trvat jen krátce, jinak ztratí nejen barvu, ale také všechny prospěšné látky,“ upozorňuje ještě Martin Havel, šéfkuchař hotelu Park Holiday v Praze-Benicích.

Trest za zanášení

Ale abychom tuhle šťavnatou, křehkou zeleninu jen nechválili, dáváme k dobru na závěr malou historickou pikantnost. Antičtí Řekové jsou dodnes považováni za národ kultivovaný. Jejich noblesa byla ale rázem ta tam, když se v manželském vztahu provalilo cizoložství. Pak často nastoupil trest zvaný rhafanidosis, při němž právě ředkvičky hrály významnou roli.

Červené bulvičky jsou sice lahodné, ale na sliznici v ústech jak známo řádně pálí. Jenže sliznicí není vybaven jen vstupní otvor trávicího ústrojí, nýbrž i ten opačný. A dávné letopisy praví, že jedním z trestů za manželskou nevěru bylo vsunutí rozkrojené ředkvičky do těla právě z téhle druhé strany.

Vhodné při snižování hmotnosti

Jemné a křehké ředkvičky, více nebo méně štiplavé, jsou pro svoji nízkou energetickou hodnotu velmi vhodné pro diety redukční a diabetické. Energetická hodnota (100 g): 84 kJ, 3,7 g sacharidů, 0,1 g tuku. Lidskému tělu přinášejí hojnost vitaminů skupiny B a kyselinu listovou, která posiluje nervovou soustavu dospělých a je nesmírně důležitá také pro zdravý vývoj lidského plodu. Ředkvičky patří mezi bohaté zdroje vápníku, draslíku, karotenu a selenu.

Dvě otázky pro Martina Havla, šéfkuchaře hotelu Park Holiday v Praze-Benicích

Jako šéfkuchař známého hotelu máte jistě také mezi pokrmy z ředkviček nějakého favorita…

I když se dají velmi lahodně upravit jako dušené zelí nebo ředkvičkový krém a použít jako vložka do míchaných vajec i polévek, musím se přiznat, že s nimi stejně nejraději pracuji ve studené kuchyni. Dokonce je pak ani nemáčíme, aby jim zůstala zachována jemná štiplavost. Občas se sice najdou hosté, jimž se musí oloupat, ale těch bývá skutečně jen pár. Víte, on totiž takový krajíc grilovaného chleba s dobrým máslem a plátky šťavnatých ředkviček vůbec není špatný.

S jakými surovinami si ředkvičky rozumějí nejlépe a se kterými naopak vůbec ne?

Ředkvičky velmi dobře zapadnou do jakéhokoliv zeleného salátu, a to nejen bulvičky, ale také mladé lístky, s nimiž je hotový pokrm příjemně pikantní. Chuťově nevšední, o to však zajímavější bývá také jejich spojení s ovocem. Asi bych je ale raději nekombinoval s jehněčím masem, králíkem a nejspíš ani s rybami.