Plíživá babišizace

08.06.2010 | ASZ

Agrofert Andreje Babiše letos ovládl další tři zemědělské firmy. Rýsuje se na obzoru monopol? Vilémov u Golčova Jeníkova je znám jako místo, kde české vojsko vedené Jiřím z Poděbrad roku 1469 obklíčilo armádu uherského krále Matyáše Korvína. Matyáš byl donucen k podpisu příměří. Dnes už na polích u Vilémova řinčí nikoli zbraně, ale traktory místního zemědělského družstva. A právě to bylo v minulých týdnech obklíčeno a dobyto Andrejem Babišem, českým byznysmenem »hornouherského« původu.

Vilémovské družstvo se svými 3500 hektary obdělávaných polností představuje pro Babiše další z řady podniků zemědělské prvovýroby, v nichž během posledních let získal majoritní podíl (viz Babišovy zemědělské podniky). Jak v rozhovoru pro týdeník Ekonom uvedl, nyní jeho firmy obhospodařují zhruba 67 tisíc hektarů půdy. Pro srovnání - Agrokombinát Slušovice, někdejší gigant socialistického zemědělství, měl v dobách největší slávy asi osm tisíc hektarů.

Plzeňsko a Opavsko

Co se týče letošních úlovků, má jediný majitel holdingu Agrofert (holding loni vykázal zisk 3,7 miliardy korun a tržby 86 miliard) ve sbírce kromě vilémovského družstva ještě další dva podniky. Jak sám týdeníku Ekonom sdělil, prvním je západočeská akciová společnost Alimex Nezvěstice, hospodařící jihovýchodně od Plzně na 5300 hektarech půdy. »Transakce proběhla teprve nedávno, zatím ještě nedošlo ani ke změnám v orgánech společnosti,« říká předseda představenstva nezvěstické firmy Jaroslav Šíma.

Majoritu ve firmě získal Agrofert tak, že ji převzal od společnosti Agro Blatná, kde má též podíl. Na rozdíl od výše zmíněného Vilémova, který se ocitl na pokraji krachu, nepatří Alimex k podnikům, jež by musely řešit existenční problémy.

Další společnost, kterou Babiš během jara ovládl, je 1. Hradecká zemědělská z Hradce nad Moravicí. Jde o firmu situovanou jižně od Opavy, hospodařící na 2100 hektarech. Management podniku sice převzetí potvrzuje, ale blíže se k němu zatím vyjadřovat nechce, protože je to prý »příliš čerstvé«.

Babišovy dobroty

Pokud bychom sečetli Babišovy farmářské akvizice, už se zřejmě přibližují k třem desítkám a jsou rozptýleny de facto po celé České republice. Zejména je ale nalezneme tam, kde má agrární boss ve vlastnictví podniky zemědělského zásobování a nákupu (ZZN). Právě ty jsou dnes většinou v pozici vlastníků farem. Například vilémovské družstvo nyní ovládá ZZN Havlíčkův Brod.

Má to svou logiku. ZZN na jedné straně od prvovýrobců vykupují jejich rostlinnou produkci, na druhé je zásobují osivy, krmnými směsmi, veškerou agrochemií, poskytují jim služby atd. Už v minulosti se zde vytvořil vztah ekonomické závislosti na bázi takzvaných »zelených úvěrů«, kdy zemědělci za dodávku potřebných vstupních surovin platili ZZN úrodou.

Téměř vše, co zemědělskými podniky »protéká«, jde dnes od Babiše k Babišovi. Připomeňme, že hnojiva a další agrochemikálie vyrábějí Babišovy podniky Lovochemie v Lovosicích a na Slovensku Duslo Ša3/4a, Agrofert má i podniky na výrobu osiv.

Vypěstované obilí zčásti končí v Babišových pekárnách Penam, řepku dnes zpracovává nový závod Preol v Lovosicích. Co se týče živočišné produkce, maso směřuje do Babišových masokombinátů, závodů na výrobu uzenin a podniků zpracovávajících drůbeží maso (Kostelecké uzeniny, Maso Planá, Krahulík-Masozávod Krahulčí, Kmotr - Masna Kroměříž, Jihočeská drůbež Vodňany, Promt Modřice). Mléko zpracovává Babiš v olomoucké Olmě. Do jeho kolosu patří i firmy obchodující se zemědělskou technikou Agrotec a Agri CS.

Pražský čebol

Přestože se zemědělsko-průmyslové impérium může zdálky jevit jako multioborový jihokorejský čebol, zblízka je vidět téměř propojený kruh, kde na cestě ke konečnému zákazníkovi chybí jediné - ovládnout obchodní řetězce. Vzrůstající tržní podíl ale dává Babišovi dost síly na to, aby se pro obchodníky stal nepostradatelným dodavatelem.

Jak se na to dívají ostatní zemědělci? Zčásti pozitivně - jsou rádi, že zde je domácí subjekt, který pomáhá s konsolidací krizí těžce zmítaného odvětví. »Je lepší, když ty podniky kupuje pan Babiš, než kdyby měly končit v rukou Němců, Dánů a Holanďanů,« říká prezident Agrární komory Jan Veleba. Ovšem farmáři, malí i velcí, se chtě nechtě musejí začít obávat monopolizace. Zejména co se týče obchodu s obilím, kde po nedávném sloučení Agrofertu s konkurenčním Agropolem je Babišova výrazně dominantní pozice naprosto zřejmá.

Co se týče zemědělské prvovýroby, vsadil Babiš pouze na nákup podniků, nikoli samotné půdy. Liší se tak například od miliardáře Otakara Moťky, který na Čáslavsku vykoupil asi pět tisíc hektarů polí kolem svého lihovaru ve Vrdech (viz Ekonom č. 19/2010). Babiš se zřejmě drží teorie, že není důležité, komu pole patří, ale kdo má prostředky a schopnosti na to, aby je dokázal obdělávat.

Majoritu ve výše zmíněném družstvu Vilémov získal za situace, kdy dlužilo, kam se podívalo. »Nový majitel převzal všechny závazky, družstevníci, kteří se rozhodli prodat, dostanou vyplaceny členské vklady i majetkové podíly v plné výši,« říká nový ředitel družstva František Turek.

I to je jedna z Babišových strategií - převzít všechny dluhy, vyčistit účetnictví. Jeho nabídky bývají pro dosavadní majitele příliš atraktivní na to, aby je dokázali odmítnout. Zvlášť když druhou variantou je bankrot.

Kdo získá Jevišovice?

Babiš zatím nenaznačuje, že by se svou žraločí politikou alespoň na čas přestal, protože »pořád prý někdo volá a pořád mu někdo něco nabízí«.

Už delší dobu se mluví o tom, že by mohl převzít i Agrodružstvo Jevišovice, jeden z největších českých zemědělských podniků obhospodařující asi devět tisíc hektarů půdy. Jihomoravský »kolchoz«, známý chovem krokodýlů, se nyní ocitl ve špatné ekonomické situaci, nedávno se dokonce potýkal s insolvenčním návrhem. Spojení s Babišem se přímo nabízí, protože jde o význačného obchodního partnera Agrofertu.

»Nerad bych se k tomu vyjadřoval, probíhá celá řada jednání,« reaguje na přímou otázku ohledně budoucnosti firmy a možného spojení s Babišem šéf družstva Bohumír Rada. Babiš ale tvrdí, že o Jevišovice neusiluje. »Je to družstvo, nedá se tam ani vstoupit,« argumentuje, jako by právní forma měla být pro něj nepřekonatelným problémem.

I kdyby tomu tak bylo, česko-slovenský byznysmen se pomalu ale jistě blíží k hranici sto tisíc hektarů obdělávané půdy, kterou si údajně stanovil jako cíl (nikdy to však nepotvrdil). Těžko dnes asi hledat v Evropě, nejen střední, velkostatkáře, který by se mu rovnal. Na někdejší kolektivizaci zemědělství tak navazuje »babišizace«. Je sice již postavená na čistě individuálním vlastnictví, ale koncentrace výroby dále posiluje.

Autor: Jiří Pšenička

Babišovy zemědělské podniky

- Proma Mladá Boleslav

- Věma Štěpánovice

- Poděbradská blata

- ZVOS Hustopeče

- Zemos Velké Němčice

- První Žatecká

- První zemědělská Záhornice

- ZD Křečhoř

- ZOD Petroupim

- Respo Tachov