Jahodové jogurty se bez aroma a barviv neobejdou

Ovocné jogurty mají až na jednu výjimku "živé bakterie", ale také místo ovoce přeslazený džem. A spoustu dalších látek, které v bílých jogurtech nenajdete. Rozdíly mezi nimi jsou veliké. V testu MF DNES se na první příčce umístil Jihočeský jogurt spolu s Jogobellou, jogurt Srdíčko naopak propadl.

V reklamě padá krásné čerstvé ovoce přímo do kelímku s jogurtem. Jenže ovocný jogurt není bílý smíchaný s ovocem. Ledaže byste si ho udělali sami doma. Mlékárny ho vyrábějí jinak, ovocnou složku si kupují hotovou od zpracovatelů ovoce. Rozhoduje tedy cena, v jogurtech za pět korun budete těžko hledat jahody.

Ale i v tom nejlevnějším jogurtu musí být "živé bakterie". Aby měly blahodárné účinky na naše zažívání, musí jich být v jednom gramu nejméně 100 milionů. V testu, který posuzoval 16 jahodových jogurtů, tuto podmínku splnily všechny, kromě jednoho. V jogurtu Srdíčko naměřili v laboratoři Bureau Veritas jen 820 tisíc.

Rozbory neodhalily žádné plísně nebo kvasinky, které by se teoreticky mohly dostat do jogurtu z ovocné složky. Výrobci zřejmě používají čím dál tím dokonalejší obaly. Nebo je ovocná složka konzervovaná, mysleli jsme si.

Konzervanty v jogurtech nejsou

Ve 14 z 16 testovaných jogurtů jsme skutečně našli kyselinu benzoovou, která se používá ke konzervování potravin (pod kódem E120 ji najdete třeba v kečupu nebo hořčici). Pouze však v malém množství - od 10 do 18 mg/kg. A jak jsme se dozvěděli, vůbec nemusí být chemického původu, nebo úmyslně přidaná. Vyskytuje se totiž i v ovoci, třeba v brusinkách nebo borůvkách je jí poměrně hodně, navíc určité množství vzniká právě při kysacím procesu.

"Takové množství bychom mohli najít i v bílém jogurtu, kam se nic přidávat nesmí. Kdyby byla ovocná složka konzervovaná, muselo by kyseliny benzoové být mnohem víc. Třeba v džemech jí je až 500 miligramů na kilogram," vysvětluje Jan Rosmus ze Státního veterinárního ústavu.

I výrobci, které jsme oslovili, potvrdili, že konzervační látky do jogurtů nepřidávají. "Dáváme si na to velký pozor. V našem jogurtu by se to totiž hned projevilo. Děláme ho jinak než ostatní - do skleničky dáváme napřed marmeládu a teprve na ni stáčíme mléko s kulturami. Kdyby byl v ovocné složce nějaký konzervant, jogurt by neprokysal," říká Věra Svačinová z Agroly Jindřichův Hradec.

Zott získal první i poslední příčku

Jihočeský jogurt z Agroly se stal spolu s Jogobellou od firmy Zott vítězem testu. Zato další výrobek stejné značky, Zott Srdíčko, zcela propadl. A nejen kvůli chybějícím živým kulturám.

Jogobella nasbírala body za chuť, Jihočeský jogurt ve skle zase za nejvyšší obsah vápníku, kterým převyšoval průměr všech ostatních. Měl 1 670 mg/kg, což je víc než dvakrát tolik, než má jogurt Fantasia. Vysvětlení bychom našli ve složení. Aby nebyl jogurt řídký, je třeba mléko zahustit.

A to se dá udělat sušeným mlékem, mléčnou bílkovinou ze sušené syrovátky nebo škroby či želatinou. Výrobce se musí rozhodnout, každá mléčná složka přináší do jogurtu další vápník a bílkoviny, škroby jsou zase levnější.

Používat zahušťovadla v ovocných jogurtech není zakázáno. Alespoň ne v České republice. Třeba na Slovensku je to jinak. Proto na některém kelímku (třeba nízkotučný Košík plný chuti nebo Zott Srdíčko) najdete v češtině "jogurt", zatímco ve slovenštině "jogurtový dezert". Slováci mají totiž přísnější předpisy pro mléčné výrobky. Pokud jogurt obsahuje želatinu, tedy nemléčnou složku, není to jogurt, ale jogurtový dezert.

Zahušťovadla se přidávají nejen kvůli ceně, ale i kvůli chuti. Jogurty se zahušťovadly jsou jemnější, krémovější, lépe "kloužou do krku" než klasické jogurty, které jsou kyselejší, nemají tak hladkou texturu.

Cukru víc než jahod

Většina jogurtů byla hodně sladká. Třeba "řecký" jogurt Elinas obsahuje 16 procent cukru, to znamená, že v jednom balení je 24 gramů. "Dospělý lehce pracující člověk by měl denně zkonzumovat asi 60 gramů cukru, takže jedním jogurtem si vyčerpá víc než třetinu," upozorňuje Jana Dostálová ze Společnosti pro výživu.

Půl jahody v kelímku

Kolik jahod je v jahodovém jogurtu? Určitě zajímavá otázka, ale bohužel vám na ni nedáme odpověď. Neexistuje totiž metoda, jak přesně zjistit ovocný podíl v jogurtech, Ten je sice na obale uveden v procentech, ale neznamená to, že tolik procent ovoce najdete v kelímku.

Záleží na dalších složkách. Například v jogurtu Dobrý táta tvoří ovocná složka 15 procent. Jenže se skládá ještě z cukru a zahušťovadel, jahod je jen 35 procent. Když to spočítáme, zjistíme, že v celém kelímku je 7,6 gramu jahod. Jedna průměrně velká jahoda váží zhruba 16 gramů.

Aroma z laboratoře

Kde se tedy bere jahodová chuť, barva a vůně? Obstarají ji aroma a barviva. Přírodní nebo přírodně identická. "Přírodní" neznamená, že musí pocházet přímo z jahod, ale pouze, že pochází z rostlinného nebo živočišného zdroje. Z jakého konkrétně, se už nemusíme dovědět.

"Přírodně identická" přírodu napodobují, ale jsou vyrobena v laboratoři. Jisté je, že výrobci ovocných jogurtů se dnes bez barviv a aroma neobjedou. My zákazníci jsme už na příjemnou růžovou barvu a výraznou vůni jahod zvyklí. Asi by se nám nelíbilo, kdyby bylo ovoce nahnědlé nebo naopak světlounké.

Kdo chce tedy jogurt skutečně 100% přírodní, měl by si v obchodech vybírat jogurty bílé a přidat si do něj čerstvé jahody nebo svoji vlastní marmeládu.

Lepší než v minulosti

Přes všechny výhrady test ukázal, že jogurty jsou stále kvalitnější. Dopadly lépe než v minulých letech. Čekali jsme to horší, říkali odborníci v laboratoři, kde jogurty testovali. V minulosti totiž občas nacházeli v jogurtech "mrtvé" bakterie.

"Výrobci si stále více hlídají nejen bezpečnost potravin, ale i kvalitu a mají čím dál, tím propracovanější systémy kontrolních kritických bodů, které dřív neměli. Obchodní řetězce v posledních letech kladou velký důraz na zavedení těchto systémů, což určitě pomohlo i ke zvýšení kvality jogurtů," říká Dana Chylíková z Bureau Veritas.