Řešení problému rohatosti u skotu

Málokterá činnost v chovu skotu je tak neoblíbená jako odrohování. V Německu se každoročně narodí okolo 4 mil. telat, cca 80 % z nich by mělo být odrohováno. Procedura odrování jednoho telete přibližně zabere 10 min. pracovního času; u 100 krav to činí 12 až 17 hod. za rok. Vedle nákladů je však odrohování také zdrojem fyzického a psychického stresu pro zvířata i lidi. Proto bezrohost poskytuje chovatelům skotu celou řadu výhod:

Menší riziko zranění obsluhujícího personálu při zacházení se skotem;

Méně poranění zvířat;

Klidnější chování zvířat ve skupině;

Vyšší cena zvířat při prodeji.

Nejjednodušším řešením je zajistit v populaci skotu genetickou bezrohost (výhradně dominantní gen). Všichni potomci ze spojení homozygotních bezrohých býků (PP) s rohatými kravami jsou bezrozí, rovněž i 50 % potomstva heterozygotních býků (Pp) je bez rohů.

Nejdále postoupil chov bezrohých zvířat u masných plemen. Některá z nich jsou již po staletí bezrohá. K nejznámějším patří aberdeen angus, hereford nebo galloway. Ale i u norských červinek, s oblibou využívaných ke křížení s holštýnem, činí podíl rohatých zvířat jen okolo 20 %.

Situace by se měla zlepšit i u fleckvieh a holštýnského skotu. Zejména u fleckvieh se zintenzívnily snahy více etablovat bezrohost také u zvířat s v kombinovanou užitkovostí. Optimisté se domnívají, že by již v roce 2020 mohla mít převážná většina býků plemene fleckvieh geneticky zafixovanou bezrohost. Plemenářský program na bezrohost je v Německu v současné době ještě v plenkách, zejména když porovnáme nabídku geneticky bezrohých býků s „normálními“ – v Bavorsku je v tomto programu registrováno 1600 býků, pouze 83 z nich má statut bezrohosti (P, Pp, PS). Šance, že z nich vykrystalizuje špičkový zlepšovatel pro mléčnou užitkovost je velmi malá. V nedávné době však došlo k výraznému obratu. V Bavorsku roste základna jaloviček a jalovic narozených v roce 2008 a 2009 - 5 200 již s deklarovanou rohatostí/bezrohostí. V příští generaci při dalším připařování s heterozygotními býky bude možné potomstvo považovat za homozygotně bezrohé (PP).

Situace u holštýna probíhá téměř paralelně. I když selekci na bezrohost všechny plemenářské organizace neprovádějí. Se zavedením oficiální genomické plemenné hodnoty v srpnu letošního roku by se situace mohla výrazně změnit k lepšímu. Pomocí genomické selekce bude možné rychleji selektovat bezrohé býky, kteří nepředávají potomkům jenom bezrohost, ale i významné produkční ukazatele. Důležitou podmínkou je, aby podniky hlásily narození bezrohých telat příslušným organizacím.

Nový test bezrohosti

Zda je tele homozygotně bezrohé nebo není bylo dosud možné zjistit pouze pomocí drahého genetického testu. Proto odborníci z Vysoké školy veterinární v Hannoveru společně s kolegy z bavorského Zemského zemědělského ústavu a bavorských inseminačních stanic vyvinuli rychlotest ke kontrole bezrohosti.

Test je prioritně použitelný pro plemena německý fleckvieh a německý holštýn. U obou plemen se pohybuje spolehlivost testu mezi 95 až 99 %. U jiných plemen je spolehlivost nižší.

Pro účely testu je nutné zaslat vzorek krve (5 až 8 ml). Cena jednoho testu činí 55 €.