Živočišné druhy se stěhují

I méně poučený pozorovatel si může všimnout, že se v v přírodě a dokonce v blízkosti člověka vyskytují dříve nevídané nebo zřídka vídané živočišné druhy. Ve městech jsou již obvyklé straky či sojky, v parcích hnízdí havrani a hřivnáči, ve volné přírodě jsou vidět krkavci a čáp černý již také není takovou výjimkou. V polích lze spatřit volavky, v okolí Lednice byl spatřen ibis, a tak by se dalo pokračovat. Ze savců již není tak neobvyklé potkat psíka mývalovitého, nebo bobra a v blízkosti měst, či dokonce i ve městech lišku. Dokonce byly zaznamenány případy výskytu šakalů na jižní Moravě.

Tyto změny lze přičíst přirozenému pronikání živočišných či hmyzích druhů (například křižáka pruhovaného nebo krtonožky) a je tomu tak dost možná i kvůli měnícímu se klimatu. S klimatickými změnami souvisí i možná rizika šíření exotických onemocnění známých doposud jen z tropických, popřípadě subtropických oblastí.

Například byla v Evropě u sudokopytníků zjištěna virová horečka údolí Rift, původem z Afriky. I člověka mohou ohrozit různé tropické horečky přenášené savým hmyzem, známá je marseilleská nebo středozemní horečka přenášená klíšťaty, kterou způsobují baktérie Rickettsie. Zatím nejvíce v Itálii sledují tzv. tygřího komára - zanzara tigre (Aedes albopictus), který může snadno přenášet encefalitidu či horečky dengue a chikunguya. V Itálii se tento komár objevil poprvé v roce 1993 a v roce 2001 už byl zjištěn v jižních oblastech Švýcarska.

Tyto trendy a obohacení škály „tradičních“ onemocnění znamenají potenciální riziko. Proto Státní veterinární správa ČR věnuje zvýšenou pozornost dovozům zvířat jak hospodářských, tak zvířat pro zájmové chovy z oblastí, kde se vyskytují pro nás exotické nemoci. Jako příklad lze uvést krymsko–konžskou hemorrhagickou horečku, která se vyskytuje na Blízkém východě a v některých oblastech Afriky. Onemocnění přenášejí infikovaná klíšťata a mohou nakazit nejen zvířata ale i lidi. Proto například musejí být před vstupem do EU vyšetřeni všichni sudokopytníci.