Zálohované PET lahve nebudou, výhodnější je recyklace

PET lahve nebudou Češi při koupi nápojů zálohovat a do obchodů zpět vracet prázdné láhve. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) totiž tento týden definitivně zavrhlo veškeré své dřívější plány na zavedení záloh u těchto obalů. Chce se naopak zaměřit na zdokonalování systému třídění komunálního odpadu.

„MŽP neuvažuje o legislativní úpravě, která by vedla k zálohování PET lahví a plechovek,“ řekla Právu na mediální spekulace z počátku tohoto týdne mluvčí Jarmila Krebsová.

Současný systém třídění a recyklace odpadů se osvědčil a je výhodný i podle potravinářů, obchodníků a zástupců obcí. Také podle společnosti Eko-Kom, která organizuje sběr plastových obalů a další nakládání s nimi, si Česká republika v tomto ohledu vede ze všech evropských států vůbec nejlépe.

Loni se na náš trh dostalo 61,6 tisíce tun PET obalů, vytříděno a recyklováno jich potom bylo 40,8 tisíce tun. V Česku se tak ročně zrecyklují dvě třetiny použitých PET lahví.

„Dnes se recykluje asi sedm lahví z deseti. Z posledně dostupných čísel srovnání se zeměmi EU jsme v recyklaci plastů předběhli Německo, které bylo tradičně první,“ upřesnila mluvčí Eko-Komu Šárka Nováková.

„Současný systém třídění, který obce rozvíjejí od devadesátých let, je funkční a obcím i občanům vyhovuje,“ tvrdí dále Nováková. Zájem zpracovatelů o PET lahve je podle ní velký.

„Z této komodity se vyrábějí buď opět PET lahve, nebo vlákna, ze kterých se vyrábí oblečení, výplně do bund, spacáků, apod. V Česku je řada zpracovatelů, kteří z této komodity dělají další výrobky,“ podotkla Nováková.

Efektivní a osvědčený způsob recyklace

Rozhodnutí MŽP nezavádět další zálohy včera přivítalo i České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí – CICPEN. „ČR má zaveden efektivní a několika lety osvědčený systém recyklace obalů,“ sdělil Právu tajemník CICPEN Jan Bláha. Současný systém podle něj pokrývá 98 % obyvatelstva v ČR a komunální odpad třídí sedm lidí z deseti.

Jaroslav Nálevka z českého zastoupení rakouské společnosti AVE, která provozuje linku na PET lahve a skládku v Benátkách nad Jizerou a která u nás patří z hlediska odvezených a zpracovaných odpadů do trojky největších firem, považuje sběrný systém PET lahví v Česku za dostatečný.

„Vytříděné PET lahve jsou prodávány v tuzemsku i v zahraničí a končí v zařízeních, která je dále upravují a prodávají konečným zpracovatelům. Ti se zabývají různými druhy výrob, jako je například textilní průmysl,“ řekl Nálevka.

AVE vychází z rakouských zkušeností, kde je přístup k ekologii na vysoké úrovni. „Není důvod hledat nové řešení. Rozdíl mezi Rakouskem a Českem je především jen v technologickém vybavení. U nás se plasty třídí ručně, v Rakousku automatizovaně,“ dodal Nálevka.

Suroviny zdražují

Pavel Drahovzal z Kanceláře Svazu měst a obcí ČR upozorňuje ještě na jeden důležitý aspekt. „Pro ochranu životního prostředí není rozhodující jen samotné třídění odpadů, ale také celkové vyprodukované množství odpadů,“ uvedl Drahovzal.

Zatímco Češi ročně vyprodukují zhruba 300 kg veškerého komunálního odpadu za rok, například v Rakousku, Německu či Velké Británii je to téměř dvakrát tolik.

Ceny druhotných surovin, včetně plastů, rostou. AVE tvrdí, že se vracejí na úroveň před krizí. Zatímco ještě loni v prosinci byla tuna čirých PET lahví za něco málo přes dva tisíce korun za tunu, letos v červnu to již bylo více než osm tisíc. Zatímco u barevných PET lahví byla v prosinci tuna za dva tisíce, v červnu se už prodávala za bezmála šest tisíc.

Zálohy za PET láhve platí lidé například ve Skandinávii či v Německu. Jejich výše se v těchto zemích pohybuje mezi 15 až 25 eurocenty (zhruba 3,70 až 6,20 Kč). Původní návrh ministerstva životního prostředí na zavedení vratných plastových lahví počítal se zálohou tři až pěti korun.