Obilí je méně, Putinův zákaz vývozu nahrál USA

Světové zásoby pšenice podle amerického ministerstva zemědělství, které včera zveřejnilo jejich celosvětový odhad, prudce klesly. Může za to hlavně velké sucho a vedra v Rusku a Kazachstánu, a naopak silné deště na Ukrajině. Všechny tyto země patří mezi významné producenty a exportéry obilí.

Letos by se ho mělo meziročně vyprodukovat o pět procent méně, přičemž zásoby klesnou o více než šest procent. To společně se zákazem jeho vývozu z Ruska tlačí cenu pšenice nahoru.

Putinovo rozhodnutí nahrává momentálně Američanům a Australanům, kteří mají obilí dostatek a mohou ho prodávat dráže. "Propad světové produkce obilí podpoří prodeje americké pšenice a kukuřice," uvedl pro agenturu Bloomberg Roy Huckabay, viceprezident chicagské společnosti Linn Group.

Odhady: Růst cen nevydrží

Stejně si pochvalují vývoj úrody Australané. Ročně se na světovém exportu podílejí asi deseti procenty a růst cen na trhu jim teď nahrává. "Nejistota žene ceny vzhůru, jak se kupující snaží zabezpečit své odběry. A svět se tak poohlíží po zdrojích i ve vzdálených regionech," pochvaloval si Mitch Morison, výkonný ředitel firmy AWB z Canberry, která měla dříve monopol na obchod s australskou pšenicí.

Na druhou stranu podle ekonomů nevydrží současný růst obilí příliš dlouho a situace není dramatická ani z pohledu zásobování.

"Americké ministerstvo zemědělství snížilo čísla o trochu více, než se čekalo. Obchodní ceny tedy začnou výše, ale pak si všichni uvědomí, že zásoby světové pšenice jsou vlastně stále nad průměrem. Od přehnaně nafouklých zásob jsme se přesunuli nad normál," řekl agentuře Reuters analytik Rich Nelson.

V Česku zatím největší obchodníci s určováním ceny na letošní výkup vyčkávají, až bude jasnější cena na evropském trhu.

Zatím je zřejmé, že vzhledem k situaci ve světě a odhadům na zhruba čtyřprocentní pokles sklizně pšenice zdraží.

Zdaleka by však její ceny neměly dosáhnout rekordních hodnot z roku 2008, kdy předkrizový svět zachvátila panika před nedostatkem základních zemědělských komodit. Tehdy stála tuna zhruba 6 500 korun, letos na jaře se prodávala za polovic. Podle některých odhadů by se mohla u nás cena pšenice vyšplhat přes čtyři tisíce korun za tunu.

To jistě povzbudí apetit potravinářů i obchodníků zdražovat, na druhou stranu bude bránit růstu cen pro zákazníky poměrně silná konkurence v celém dodavatelském řetězci. Analytici upozorňují, že například u pečiva tvoří mouka jen malou část nákladů na výrobu. "S jeho cenou může příští rok více zahýbat například růst ceny elektřiny kvůli podpoře solární energetiky," myslí si Petr Havel.