O víkendu začal platit v Rusku zákaz vývozu obilí

Zákaz vývozu obilí začal včera a trvat by měl až do konce letošního roku. Opatření vstoupilo v platnost poté, co vlna veder a rozsáhlé požáry zničily v Rusku zhruba třetinu očekávané úrody. Obavy z možného růstu cen ale analytici mírní, výpadek prý pokryjí vysoké zásoby a nadúroda ve Spojených státech a Austrálii.

Růst světových cen obilí a následně i potravin, jakého byl svět svědkem krátce před vypuknutím světové hospodářské krize v roce 2008, by se letos podle analytiků opakovat neměl. Alespoň ne v takovém měřítku.

Ceny prý sice v reakci na ruský zákaz vývozu obilí krátkodobě porostou, ale v delším období by měly opět začít klesat. Výpadek ruského obilí by prý měla spolehlivě pokrýt nadúroda ve Spojených státech, Austrálii a dalších zemích světa. Světové zásoby obilí jsou letos navíc vyšší než v roce 2008, kdy rostoucí ceny obilí vedly k výraznému zdražení potravin a následným nepokojům v některých méně rozvinutých zemích světa.

Rusko, které patří mezi největší světové producenty pšenice, ječmene a žita, zavedlo včera zákaz na vývoz obilí poté, co sucha, vedra a ničivé požáry zničily přibližně třetinu tamní úrody. Ruští představitelé krok odůvodňují obavami z růstu cen obilí na domácím trhu. BBC uvádí, že opatření je motivováno i politicky. Rusové prý jedí chléb prakticky ke všemu a výrazný růst cen tak může vést až k sociálním nepokojům.

Dovoz ze západu

Zatímco v roce 2009 Rusové sklidili zhruba 97 milionů tun obilí, v letošním roce se díky nepřízni živlů počítá pouze s 60 miliony. Rusko přitom pouze na pokrytí domácí poptávky potřebuje přibližně 80 milionů tun obilí. Je tedy jasné, že v příštím roce bude muset obilí dovážet.

Zákaz ruských vývozů přímo zasáhne jeho odběratele na Blízkém východě (Turecko, Sýrii, Írán) a v Africe (Egypt, Libyi). Ti všichni se po obilí budou muset poohlédnout jinde.

Pokud jde o možné dopady na Českou republiku, obchodníci podle domácích médií očekávají růst ceny pšenice. Ten by ale rozhodně neměl dosáhnout cenové úrovně z roku 2008, kdy se tuna prodávala zhruba za 6.500 korun (letos na jaře to byla zhruba polovina). Případný cenový růst by se navíc neměl příliš projevit ani v konečné ceně potravin, neboť mouka tvoří při výrobě pečiva pouze nepatrnou část nákladů.

Až do roku 2011?

Zákaz má platit až do 31. prosince 2010, ale zatím není jasné, zda nakonec nedojde k jeho prodloužení. Výroky premiéra Putina a prezidenta Dmitrije Medveděva byly v tomto směru nejednoznačné. Zatímco Medveděv prohlásil, že by Rusko mohlo zákaz zrušit ještě před koncem roku, Putin uvedl, že omezení mohou být prodloužena až do roku 2011.

O osudu ochranného opatření se tak rozhodne zřejmě až počátkem října. Vicepremiér Viktor Zubkov, který je za oblast zemědělství zodpovědný včera uvedl, že by se o případném prodloužení zákazu mělo rozhodnout po 1. říjnu 2010. Bude záležet na tom, jak dopadne letošní sklizeň a jestli pokračující sucha umožní ruským zemědělcům zasít na příští rok.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info