Prasata v lese žaludy nenajdou

Každý rok jsou myslivci odkázaní především na počasí. Pokud za sebou následuje několik špatných období, mají starosti navíc. Teď například někteří shání vojtěšku.

Nejdřív tuhá zima, která jim slušně provětrala peněženky, potom povodně, při kterých s sebou velká voda strhla narozená mláďata, a teď špatné počasí, jež na mnoha místech způsobilo to, že shnila vojtěška. Myslivce na Hodonínsku tak jejich koníček stojí ročně i několik desítek tisíc korun.

"Každý rok naplníme tak dva, tři vagóny vojtěškou. Letos nám ale počasí nepřeje. Sice už nějaké zásoby máme, ale na část úrody, kterou jsme posekali, napršelo a celá shnila. Celkově se teď vojtěška hůř shání," uvedl předseda mysliveckého spolku v Prušánkách Josef Bábíček. Prušánečtí myslivci přitom nejčastěji vojtěšku nakupují nebo směňují u soukromníků a Zemědělského podniku Mikulčice. Pokud neuspějí tam, musí až k Hustopečím.

Myslivci totiž mají ze zákona povinnost zvěři, která je považována za národní bohatství, potravu zajistit. "Krmivo si ale musíme nakoupit za své peníze. Stát nám nic nepřispívá," informoval předseda Okresního mysliveckého spolku v Hodoníně Radovan Mančík.

A i když si vojtěšku, obiloviny nebo kukuřici myslivci na zimu nachystají a sklidí, v momentě, kdy nastane tuhá a dlouhá zima, jako byla ta letošní, musí stejně sáhnout do svých úspor a potravu zvěři dokoupit. Nepomůže ani to, že pokud je vojtěška dobře skladovaná, vydrží až tři roky. Zásoby zmizí během mrknutí oka. Kroky myslivců pak nejčastěji směřují k zemědělcům. "Takový nákup je pro každé myslivecké sdružení navýšením nákladů klidně i o desetitisíce korun," přiblížil Mančík.

Ani bukvice a žaludy

Kromě vojtěšky a obilí, které nejčastěji končí v žaludcích srnčí zvěře, se letos budou muset muži a ženy v kamizolkách postarat i o takzvanou černou zvěř, tedy divoká prasata. A to kvůli malé úrodě žaludů a bukvic. "Kanci si teď ještě užívají kukuřice, jakmile se ale sklidí, stáhnou se do lesů. A pak už bude nutné dokrmovat," míní člen mysliveckého sdružení Volavec Louka František Gajovský. Myslivci se shodují na jedné věci - poslední roky chystají čím dál větší zásoby. Podle Mančíka jde o období posledních tří až čtyř let. "Děláme teď všichni víc. Zimy takové nebývaly. Nepamatuji si, že by nám nestačila vojtěška," říká Mančík. A Bábíček dodává. "Na zimu chceme naplnit, co půjde."

Přestože myslivci zatím nechtějí odhadovat, kolik zvěře letos bude, se ztrátami při květnových a červnových povodních počítají.

"Jarní vrhy zajíců byly u nás vyplavené. Bažanti nevyvedli vajíčka, protože na ně pršelo, stoupala voda a bylo vlhko. Polepšily se ale letní vrhy, takže se to dá těžko odhadnout. Řekl bych ale, že zaječí zvěře bude průměrně," odhaduje Bábíček. "Nejsou sklizené plodiny, takže zvěř není vidět. Spárkaté bude dost a té drobné by mělo být teoreticky míň," doplnil Mančík.

S přikrmováním spárkaté zvěře začínají myslivci už teď. Zvěř má totiž v tomto období přizpůsobený trávicí systém pro trávení škrobnatých zrnin. "Důležitá je však kontrola kvality krmiv. Obilí nesmí být vlhké nebo zaplísněné, protože pak obsahuje i nebezpečné mykotoxiny, které zvěři následně způsobí závažné zdravotní problémy, včetně poruch plodnosti," informoval Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.