Fuksa chce pro zemědělce „spravedlivé“ podmínky

Ministr zemědělství Ivan Fuksa minulý týden na setkání s novináři znovu zdůraznil, že jeho cílem není dosáhnout po roce 2013 „rovných“ dotačních podmínek, jaké mají zemědělci v západní Evropě. Pokud bychom na něco takového přistoupili, nebudou naše zemědělce ohrožovat producenti ze západní Evropy, ale například Bulhaři či Rumuni, zdůraznil ministr.

Volání zemědělců po „spravedlivých“ dotačních podmínkách vychází hlavně z porovnávání dotací, které v současné době dostávají s těmi, na něž v rámci společné zemědělské politiky EU mají nárok farmáři na západě, říká ministr zemědělství. Zemědělci si podle něj ovšem „spravedlivé“ podmínky představují jako „rovné“ podmínky, tj. tak, že všichni zemědělci budou v budoucnu z unijního rozpočtu dostávat stejné dotace bez ohledu na to, zda pocházejí z nových nebo starých členských zemí.

Pokud by ale všichni dostávali stejně, stanou se vážným konkurentem českých zemědělců farmáři z chudších evropských zemí, jako je například Bulharsko nebo Rumunsko, dodal Ivan Fuksa s tím, že v obou zemích je sice nižší produktivita, ale také nižší náklady (pracovní síla, pronájmy).

„Pokud by takové tučné dotace dostali Rumuni nebo Bulhaři, tak to Českou republiku zlikviduje,“ myslí si ministr.

Nerovnoměrné podmínky zřejmě zůstanou

Podle přístupových smluv mají pro Českou republiku a další nové členské země ze střední a východní Evropy od roku 2013 platit stejná pravidla pro výplatu přímých plateb. Fuksa ale naznačil, že některé země jako například Francie nebudou zřejmě ochotny na takové podmínky přistoupit a budou usilovat o zavedení přechodných období.

Na přípravě pozice k novým podmínkám českých zemědělců po roce 2013, kdy končí stávající sedmiletý evropský rozpočet, má nyní na Ministerstvu zemědělství začít pracovat „kulatý stůl“ odborníků. Jejich úkolem bude nalézt kritéria, která by Česku umožnila v EU vyjednat pro své zemědělce lepší podmínky než v minulosti.

Ministr připouští, že podmínky budou zjevně nerovnoměrné i dále, jde ale o to, aby byly méně nerovnoměrné než dosud.

Peníze z Bruselu a doplňkové platby

Dotace v podobě tzv. přímých plateb, které z rozpočtu společné zemědělské politiky EU dostávají farmáři v nových členských zemích, jsou v současné době nižší, než dotace, na které mají nárok producenti v zemích bývalé „patnáctky“. Na druhou stranu má ale vláda možnost zemědělcům tento rozdíl dorovnat v rámci tzv. „doplňkových plateb“ („top-up“). Jejich reálná výše je ovšem určená zákonem o státním rozpočtu a závisí na tom, kolik peněz na tuto položku stát každým rokem uvolní.

Díky tomu představují doplňkové platby potenciálně výbušné téma. Poznala to už vláda Jana Fischera, která vloni v rámci úsporných rozpočtových opatření navrhovala větší než původně plánované snížení peněz určených na tento typ plateb. Odpovědí byli vloni na podzim protesty zemědělců, které utichly až poté, co bylo hlasy převážně levicových poslanců schváleno navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství o 1,5 miliardy korun, které farmáři požadovali.

Nižší top-upy i za Nečase

Také Nečasova vláda se rozhodla na doplňkových platbách šetřit, a to ještě v roce 2010. Ministr zemědělství Ivan Fuksa na pondělní (16. srpna) tiskové konferenci oznámil zavázání prostředků (jde o situaci, kdy vzhledem k nejistým příjmům státní pokladny rezorty část výdajů zablokují, tj. „zaváží“; v případě, že by situace byla lepší než se původně očekávalo, je možné znovu peníze uvolnit) na doplňkové platby o 880 milionů korun.

Prezident Agrární komory Jan Veleba krácení prostředků vzápětí pro ČTK označil za nefér, neboť se bude jednat o další snížení z 4,5 miliard vyhrazených na doplňkové platby, na nichž se zemědělci dohodli ještě s Fischerovou vládou. Podle unijních pravidel mají přitom v letošním roce nárok až na 7,2miliardové dorovnání.

K protestům se farmáři ale podle Veleby zatím nechystají, počkají si prý, až jaký bude návrh rozpočtu na rok 2011, kde vláda počítá s dalšími škrty. Spekuluje se dokonce o tom, že má vláda v příštím roce zastavit doplňkové platby úplně.

Platby z Bruselu rostou, nerovnost je ale ve výpočtu

Výše dotací vyplácených z evropské pokladny každým rokem roste. Zatímco v roce 2004 dostávali čeští zemědělci pouze 25 % toho, co jejich konkurenti na západě, v roce 2007 to bylo 40 %. Od té doby se každým rokem navyšuje o deset procentních bodů (v letošním roce Brusel českým farmářům vyplácí 70 %) a v roce 2013 by měla Unie hradit přímé platby již v plném rozsahu.

O jaké zajišťování „spravedlivých“ nebo „rovných“ podmínek se tedy vlastně jedná?

Potíž se zemědělskými dotacemi je v tom, že o jejich skutečné výši rozhodují také tzv. „referenční výnosy“. Jinými slovy, výši přímých plateb ovlivňuje objem výnosů, jakých zemědělci v jednotlivých zemích historicky dosahovali. A čím vyšší referenční výnosy, tím vyšší platby. A tak zatímco v případě České republiky jsou výnosy 4,2 tun na hektar oseté plochy, v některých zemích západní Evropy toto číslo dosahuje i 5,8 tun na hektar.

Jak ale EurActivu vysvětlil prezident Agrární komory Jan Veleba, česká referenční hodnota je vypočtena za několik let před naším vstupem do EU, kdy zemědělci v důsledku transformace sektoru neměli dostatek prostředků na nákup „výnosotvorných vstupů“ (chemických hnojiv) a produkce v důsledku toho oproti předchozím letům poklesla.

„Oproti zemím, jako je například Nizozemsko nebo Dánsko, využíváme 60 % hnojiv. Kdyby se to srovnalo, jsou naše výnosy stejné,“ uvedl zástupce zemědělské lobby s tím, že v České republice jsou podmínky pro pěstování srovnatelné se západními konkurenty. „Historické výhody musí padnout,“ říká Veleba v odkazu na nastavení systému přímých plateb po roce 2013.

Z Bulharů strach nemáme

V jeho podání ovšem Češi musí dosáhnout „rovných“ podmínek se zemědělci v ostatních zemích EU. „'Spravedlivé' podmínky“ tak, jak o nich hovoří ministr Fuksa, mohou být podle Veleby „lecjaké“. Z rumunských a bulharských zemědělců prezident strach rozhodně nemá. Zemědělství je v těchto zemích prý „na kolenou“ a velká část půdy se zde ani neobdělává. „Pokud se těchto zemí budeme bát, pak nemějme společnou zemědělskou politiku,“ říká.

Námitku, že země jako Česká republika mají oproti západním konkurentům výhodu v podobě nižších nákladů pracovní síly nebo levnějších nájmů, prezident Agrární komory ostře odmítá. Uznává sice, že nájmy jsou v ČR nižší než v západní Evropě, ale dodává, že zatímco v těchto zemích většina farmářů hospodaří na vlastní půdě, v České republice jí má více než 80 % zemědělců pronajatou – což znamená výrazně vyšší náklady.

Diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 formálně odstartovala začátkem letošního roku. V první fázi probíhala veřejná konzultace, která byla v červenci završena konferencí konané v Evropském parlamentu (EurActiv 19.7.2010).

Nyní se čeká na první návrhy, v kterých by Evropská komise měla nabídnout několik alternativ budoucí podoby evropského zemědělství. Nad nimi pak bude veřejná diskuse pokračovat. Na jejím základě by pak Komise v červnu 2011 měla předložit konkrétní legislativní návrh.