Senát dal šanci vlastníkům nevypořádaných podílů v bývalých JZD

Senát dnes podpořil nový způsob vypořádávání podílů v bývalých zemědělských družstvech. Předloha počítá s tím, že o dosud nevypořádané podíly by mohli jejich vlastníci žádat ještě rok. Pokud se jich nedomohou, mohli by svůj nárok na finanční vyrovnání uplatnit u ministerstva zemědělství, které by podíly následně vymáhalo ve splátkách během tří let.

Senátoři nepodpořili návrh na zamítnutí této předlohy, který vznesl senátor Jan Hajda (ČSSD). Zamítnout ho chtěli hlavně sociální demokraté, komunisté, ale i lidovec Jiří Čunek. Návrh nyní projednají senátní výbor pro hospodářství a ústavně právní výbor. Poté se jím Senát bude zabývat v druhém čtení a pokud ho schválí, odešle ho poslancům.

"Je to dobrý návrh," řekla ČTK předsedkyně Svazu restituentů v zemědělství Miloslava Pešková. "Ale mělo to být dřív. Může za to skutečně stát. Zavinil to tím, že se prostě nestaral," poznamenala Pešková jejíž rodině byl před 50 lety majetek proti její vůli združstevněn. O finanční vypořádání se se státem soudí již několik let, a stejně jako mnoho dalších lidí neúspěšně. Nevypořádanými majetkovými podíly se již zabývá také Evropský soud pro lidská práva. Kvůli nedostatečné ochraně soukromého vlastnictví mohou Česku hrozit v budoucnu ze strany EU sankce.

Návrh zákona počítá s tím, že pokud by se oprávněný majitel nedohodl s bývalým družstvem jinak, vyplácel by se podíl po dobu tří let ve stejných částkách. Pokud by se nástupnická organizace družstva opozdila s výplatou o více než 14 dní, měl by majitel právo žádat celou částku ihned.

Senátor a spoluautor návrhu Jiří Liška (ODS) zdůraznil, že ještě 18 let po přijetí transformačního zákona a 11 let od nejzazšího okamžiku, kdy měli být odškodnění, byli někteří vlastníci poškozeni. Kvůli problémům v zákoně nemohli bránit unikání svých majetků. Řekl také, že návrh se týká pouze již podaných návrhů na vypořádání, které dosud nebyly uspokojeny.

Předloha narazila na nesouhlas předsedy senátního hospodářského výboru Hajdy. Odvolával se například na posudek Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který uvádí, že by přijetí zákona mimo jiné ohrozilo důvěru v právní stát a zatížilo dotčené firmy. Podle stanoviska senátní legislativy by návrh také zatížil státní rozpočet a je v rozporu s listinou základních práv a svobod.

Návrh navazuje na podobnou loňskou předlohu, která měla původně prodloužit lhůtu pro vypořádání majetkových podílů bývalých družstevníků z deseti na 15 let. Bývalá sněmovna ale návrh odmítla včas projednat a lhůta tak skončila závěrem loňského roku.

Podobnou snahu řešit tuto situaci měla už předloni tehdejší vláda Mirka Topolánka, podle ní se počet oprávněných osob pohyboval kolem 100.000 a výše jejich nevypořádaných podílů činila zhruba deset miliard korun. Vládní návrh měl rovnou zajistit finanční vypořádání bývalým podílníkům zemědělských družstev, která zanikla nebo z nich byl vyveden majetek. Cílem bylo zabránit tomu, aby tyto nároky přešly na stát. Ani tento návrh ale bývalá sněmovna nepodpořila.

Podle původního transformačního zákona z roku 1992 si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Mohli zůstat členy družstev. Ti, co se rozhodli soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývajícím podílníkům bylo nabídnuto finanční vyrovnání, ale až po uplynutí sedmileté lhůty. Během ní ale mnoho družstev zkrachovalo, nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti, takže dohledat nástupnický podnik je v řadě případů téměř nemožné. Lhůta byla následně prodloužena o dalších deset let.

Zákon o JZD přijal parlament 23. února 1949. Kolektivizace ale zpočátku nabírala na obrátkách jen pomalu a v roce 1949 vzniklo jen 28 JZD. Rolníci se vstupu do JZD často bránili, na což reagovala státní moc různými formami nátlaku. Počet JZD nejvýrazněji vzrostl ve druhé polovině 50. let minulého století, na konci této dekády existovalo více než 12.500 JZD. Jejich počet se kvůli slučování opět snižoval a koncem 80. let jich zůstalo 1660, které tehdy působily na 68 procentech půdy v zemi.

Autor: ČTK