Nové technologie bez předsudků

Má-li naše zemědělství zvýšit v konkurenci se zemědělstvím EU zlepšit svou pozici a minimálně už dále nevyklízet vlastní trh dováženým surovinám a potravinám, musí zvýšit svou efektivitu. Na tom se shodnou všichni – obvykle ovšem jen v této obecné poloze.

Biotechnologie (GMO)

Jedním z nejlepších receptů, jak této vyšší efektivity skutečně dosáhnout, a zejména v přírodních podmínkách ČR, které nejsou pro efektivní zemědělství zrovna optimální, je co největší zapojení moderních technologií. Pro dnešek proto dva konkrétní příklady. Prvním z nich je pěstování GMO plodin. Pro naše zemědělce je produkce GMO výhodnější oproti jiných zemím EU vzhledem k tomu, že v ČR nebyli odpůrci GMO tolik úspěšní s vymýváním hlav laické veřejnosti jako v jiných zemích EU. Přestože se svými pokusy neustávají. Jedním z posledních je „objev“, že v USA roste zplaněná GMO řepka. „Vědci naznačují, že geneticky vpravené vlastnosti mohou rostlině pomáhat přežít přirozené nepřátele v divoké přírodě,“ tvrdí se v článku zveřejněném mimo jiné na portálu Bio-info. Jde údajně o první nálezy GMO plodin ve volné přírodě, a kromě USA se zplaněná řepka našla také v Kanadě či v Japonsku v okolí přístavů, kam se GMO vozí. Zmiňované vědce ale ve skutečnosti představuje práce studentky Univerzity of Arkansas Meredith Schaferové prezentovaná na letošním 95. výročním setkání Ecological Society of America v Pittsburghu. Podstatné přitom je, že řepka zplaňuje zcela běžně, aniž by byla GMO, a běžně se kříží s desítkami dalších druhů brukvovitých rostlin, do nichž patří. Tuzemští zemědělci by se proto neměli nechat rádobyvědeckými zavádějícími tezemi zmást. Řady příznivců GMO v EU totiž sílí, a jejich odrazem je stále ještě probíhající petice farmářů vyzývající Evropskou Komisi k zásadní změně v dosavadních postojích vůči GMO. „Podporujeme přijetí takových pravidel pro přístup k novým zemědělským technologiím a nástrojům v Evropě, které jsou založeny na fundovaných vědeckých poznatcích a možnostech zemědělců; možnost přístupu k inovacím v zemědělství tam, kde je zapotřebí, aby se udržela konkurenceschopnost evropských zemědělců na trhu,“ uvádí mimo jiné autoři petice. Již po několika dnech se k ní přihlásili farmáři s plochou obdělávané půdy přes 100 000 hektarů.

Využití satelitní navigace

Druhou, pro tuzemské zemědělství vhodnou technologií je využití satelitní navigace při polních pracích. Návratnost vložené investice do této technologie totiž roste s plochou půdy a je tak vhodná pro větší zemědělské podniky s rozsahem alespoň 100 hektarů obhospodařované půdy. Využití navigace má i ekologický rozměr, neboť optimalizuje přejezdy zemědělské techniky na jednotlivých pozemcích i v terénu. Systém přesné satelitní navigace tím výrazně snižuje náklady, v některých případech (postřiky) až o dvacet procent. Část tuzemských zemědělců proto satelitní nagigaci již používá a zájem o její využití dynamicky roste. Pořizovací ceny navigačních systémů se přitom pohybují od 65 000 korun až k necelému milionu. Investice se ale vemi brzy vrací – informace z praxe hovoří o tom, že se farmě s plochou pozemků 3 000 hektarů při 70ti procentním využití nagice při polních pracích vrátí náklady i za dražší formy navigace do roka.

Petr Havel