Choceňská mlékárna míří na ruský trh
30.08.2010 | E15 on line
Choceňská mlékárna začala do Moskvy a Petrohradu vyvážet své pomazánkové máslo. Pokud se na trhu uchytí, plánuje i založení česko-ruské firmy, která by tuzemskou specialitu vyráběla přímo v Rusku. „Trh je to velký, možnosti jsou velké. Půjde o to, jak do toho můžou vstoupit antiimportní opatření z ruské strany,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 ředitel mlékárny Petr Marek.
„Pro nás je to cesta, abychom nemuseli řešit logistiku a nebyli závislí na rozhodnutích ruské vlády.“ Pokud by takový závod vznikl, byla by firma první tuzemskou firmou, která by mléčné výrobky v Rusku vyráběla.
O tom, že firma zkusí do Ruska proniknout s pomazánkovým máslem, a ne třeba s jogurty, rozhodla delší trvanlivost výrobku umožňující časově náročnější export. „Uvedení na trh nás bude něco stát, ale stále to vidím jako nadějnější než jít s výrobkem do západní Evropy,“ uvedl Marek. Pomazánkové máslo prodává mlékárna pod odlišným názvem než v Česku, nese značku obchodního partnera firmy Cesare.
Rozhovor s Petrem Markem čtěte ZDE
V minulosti se firma snažila uvést výrobky například do Německa či Polska, ale neúspěšně. V Německu jsou podle Marka vztahy mezi řetězci a dodavateli velmi stabilní, a dostat nový výrobek do tamních regálů je proto těžké. Navíc by daný produkt potřeboval velmi drahou reklamní kampaň, kterou si středně velká firma jako Choceňská mlékárna s půlmiliardovými tržbami nemůže dovolit. V Polsku jsou zase obecně nižší ceny, takže se tam prodej příliš nevyplácí.
„V současné době určitě v Rusku žádná tuzemská mlékárna svou filiálku nemá a přímo tam nevyrábí,“ řekl deníku E15 předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Povolení ruské veterinární správy vyvážet do Ruska mléčné výrobky má nyní dvanáct společností včetně Choceňské mlékárny a hlavních hráčů na trhu, jako jsou Madeta a Olma.
I přes povolení k exportu se však firmy potýkají s potížemi. Trpí jimi nejen firmy z Česka, ale obecně z celé EU. Loni v Rusku vydali nový federální zákon o mléce, který je podle Kopáčka v mnoha ohledech zbytečně přísný. „Ruský trh má obrovský potenciál. Existují tam ale právní bariéry, které jsou spíše politickou záležitostí. Zájem o výrobky by totiž byl. Jsou to spíše antiimportní opatření Ruska,“ míní. Firmy z jiných regionů, například z Nového Zélandu, totiž v Rusku působí.
Další články v kategorii
- Od srpna 2026 začnou platit první klíčové povinnosti PPWR. Jste připraveni? (26.06.2026)
- Jihlava nechá prověřit možné zdroje podzemní vody ve třech lokalitách (26.06.2026)
- Lokální hovězí ve veřejném stravování: šance či utopie? (26.06.2026)
- Vláda projedná vyšší dotace pro včelaře kvůli zdražování včelařského vybavení (26.06.2026)
- Vinařství Ludwig podalo ústavní stížnost, chce zvrátit rozhodnutí SZPI (26.06.2026)
- České lesy letos trápí dlouhodobé sucho, někde stromy ani nepřirůstají (26.06.2026)
- Změna v supermarketech v Česku: Obchody zavádí letní režim, mění otevírací dobu (26.06.2026)
- Prazdroj se ptá lidí, co pro ně znamená jít „na jedno“ a na festivalech nabídne alkotestery (26.06.2026)
- Získají podniky s více než 250 zaměstnanci většinu dotací na zpracování zemědělských produktů? (26.06.2026)
- Doporučení pro chovatele zvířat spojená s horkým počasím (26.06.2026)

Tweet



