Žně stále pokračují, i když už je po dožínkách

Letošní žně stále nejsou u konce, přestože zemědělci o víkendu za účasti předních politiků oslavili na výstavě Země živitelka tradiční národní dožínky.

Podle aktuální statistiky ministerstva zemědělství zbývá sklidit ještě 17 procent polí osetých obilím, výnosy jsou nižší než loni. Prezident Agrární komory Jan Veleba pro ČTK označil letošní žně za nejtěžší za posledních 40 až 50 let.

„Ne všechny plochy se vůbec podaří sklidit,“ uvedl Veleba. Deštivé počasí podle něj snižuje kvalitu obilí, nebude tak dostatek obilí v potravinářské kvalitě. Nižší úrodu očekávají také další státy. Problémy má kvůli rekordnímu suchu a následným požárům zejména Rusko, jeden z hlavních světových producentů obilí. Ceny obilí na světovém trhu proto rostou. Zatímco před rokem se tuna potravinářské pšenice v Česku vykupovala v lepším případě za 2800 korun, dnes za ni obchodníci nabízejí zemědělcům i 4500 korun.

„Stoprocentně se to promítne do cen pekárenských výrobků,“ řekl Veleba. Vzal tak zpět svůj výrok z poloviny srpna, podle kterého se nižší úroda na cenách pečiva téměř neprojeví, naopak více ovlivní ceny masa. Zdražení potravin kvůli růstu cen obilí na světových trzích již několik týdnů předpovídají také analytici. Někteří odborníci však tato tvrzení brzdí. Podle nich ostrý konkurenční boj mezi obchodními řetězci, které mají na konečnou cenu potravin největší vliv, výraznějšímu zvýšení cen jídla zabrání.

To potvrzují i sami obchodníci. „Snažíme se nyní mapovat situaci na trhu s obilovinami, zároveň čekáme, jaký bude skutečný stav letošní úrody a jak se budou vyvíjet ceny komodit na světových trzích,“ uvedl mluvčí prodejen Albert Lukáš Hora. Zákazníci podle něj stále vnímají při nákupu potravin jako jeden z nejdůležitějších faktorů jejich cenu. „Proto se budeme snažit udržet ceny pečiva co nejnižší,“ uvedl.

Menší výnos

Průměrný hektarový výnos nejvýznamnějších obilovin zatím dosahuje 4,9 tuny, loni to bylo 5,09 tuny. Méně letos plodí všechny druhy obilovin s výjimkou jarní pšenice. Tou je však oseto pouhých 48.000 hektarů, což je z hlediska celkových osevních ploch zanedbatelná výměra.

Zemědělci letos obilím oseli 1,35 milionu hektarů, zhruba o pět procent méně než v loňském roce. Obilí je v Česku pěstováno na téměř 60 procentech orné půdy. Podle údajů Českého statistického úřadu zpracovaných k polovině července by měla sklizeň základních obilovin činit 6,381 milionu tun, což je o 7,9 procenta (tedy 547.000 tun) méně proti skutečné sklizni loňského roku a o tři procenta (200.000 tun) méně ve srovnání s prvním odhadem k polovině června.

U konce je již sklizeň řepky. Z 99 procent jejích ploch bylo sklizeno 1,059 milionu tun. Úroda tak zřejmě jen mírně zaostane za úrovní loňských 1,1 milionu tun. Pěstitelé letos touto olejninou oseli rekordních téměř 370.000 hektarů. Řepka již zaujímá 15 procent osevních ploch.

Plochy řepky v posledních letech každoročně rostou kvůli jejímu využití při výrobě biosložek přimíchávaných do pohonných hmot. Od června se v Česku podíl biosložky v benzinu zvýšil z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 procenta na rovných šest procent.