Kdo má zásoby brambor, ten vydělává

Špatné počasí se podepsalo na veškeré úrodě. Proto zemědělci nepočítají ani s velkou úrodou brambor. Také plísně jim totiž daly zabrat. Nedostatkem netrpí jen Vyškovsko, ale téměř celá republika. Lidé si tak sáhnou hlouběji do kapsy.

„Bramborám jsme věnovali péči. Přesto jich mocnemáme, ale naší rodině to bude stačit. Kdo má na skladě třeba sto tun brambor, tak si vydělá hodně peněz, protože jich je velký nedostatek,“ řekl soukromý zemědělec Petr Voňka.

Podle zemědělců je největší problém špatné počasí. „Voda napáchala obrovské škody. Své udělaly i plísně. Brambory tudíž nikde nejsou. Bída je to i na Vyškovsku,“ informoval Voňka.

Počasí udělalo čáru přes rozpočet i při sklizni. V dešti se totiž sbírat nedá. „Brambory jsme sbírali minulý týden. Napřed se měly vybírat poslední zářijový týden, ale bylo špatné počasí. Předtím ještě nebyly zralé. Proto jsme se do toho pustili až nyní,“ informoval agronom Zemědělského družstva Kojál Krásensko Ladislav Matuška.

Sklízejí zákazníci

Brambory v Krásensku si vybírají lidé sami a platí za ar. Některý je úrodnější víc, jiný míň. „Sami nesklízíme, pouze lidé, kteří si objednají. Platí u nás devět set korun za ar. Někdo na něm vybere dva metrické centy, někdo pět. Je to opravdu různé,“ vypověděl Matuška.

I na Krásensku brambory chránili proti plísním. „Na jeden ar jsem vystříkal asi čtyři až pět postřiků proti plísním a jeden stojí patnáct set. Celkem máme brambory na šest set padesáti arech, takže to stojí dost peněz i času,“ doplnil agronom.

Do postřiků investovalo mnohonásobně víc než loni i Zemědělské družstvo Agria Nížkovice. „V tomto roce je úroda horší. Máme asi dvě stě pětatřicet metrických centů brambor, loni jsme měli alespoň o sto víc. Brambory jsou spíš menší. Jejich cena šla ale nahoru a lidé zaplatí víc. Zemědělci, kterým se urodilo si tedy vydělají. My jsme letos platili pětkrát víc i za postřiky proti plísním,“ vysvětlil agronom nížkovické Agrie Ivan Sedlák.

Zemědělce likvidují i konkurenční zahraniční ceny. „Brambory pěstujeme jen pro zaměstnance a členy družstva. Pro lidi už asi dvacet let ne. Nevyplatí se nám to. Dnes se všechno levně dováží, ale taky je to poznat na kvalitě. My máme brambor letos třikrát míň a dokonce jsme je museli čtyřikrát stříkat proti plísním. Úroda je ale všeobecně špatná všech plodin,“ řekl agronom hoštického družstva Karel Mika.

Vysazují se stále méně

Brambory na Vyškovsku podle odborníků zemědělci vysazují míň a míň. „Letos je na Vyškovsku sedmapadesát hektarů brambor, v roce 2008 to bylo šestašedesát. Trend je tedy klesající. Důvodem je nejistý odbyt a také kolísavá cena. Ty samozřejmě na zemědělce působí a oni musí zvážit, co se jim vyplatí. Letos se cena brambor pohybuje v rozmezí pět až deset korun za kilogram a biobrambory stojí asi patnáct korun,“ informoval ředitel Zemědělské agentury ve Vyškově Karel Venera. Podle něj se bramborám daří hlavně v lehčích vzdušnějších půdách. Ty jsou na Vyškovsku třeba v Hodějicích, Rašovicích a nejvíce v okolí Krásenska.

Brambory se ale letos na některých místech vyvedly. S úrodou nemá problém třeba Ludmila Hlaváčová ze Slavkova u Brna, který letos postihly záplavy. „Nemůžeme si ztěžovat. Brambory máme pěkné a velké. Urodilo se nám jich letos hodně. Vůbec nepociťujeme malou úrodu kvůli záplavám,“ řekla Hlaváčová.