Špatné počasí sklizeň kukuřice opozdilo

Kukuřice chladu a dešťům odolala. Přesto jí zemědělci v regionu sklidí méně. Někde technika do polí teprve vyjede. Družstva jsou navíc krátká proti nájezdům divočáků.

Kukuřice je teplomilná rostlina, na jejíž kvalitě se výrazně projevuje vliv počasí. Přesto farmáři regionu zatím nehořekují. Proměnlivé počasí, zvláště pak deštivé jarní měsíce, totiž pěstitelům kukuřice na Vyškovsku nepřineslo takovou mizérii, se kterou se setkali třeba vinaři nebo sadaři.

Strach z dešťů

Mezi největší pěstitele kukuřice v okrese patří Zemědělské družstvo Rostěnice. „Pěstujeme kukuřici na dvou tisících hektarech a máme sklizených pouze dvaačtyřicet procent. Doufám, že do svatého Martina budeme mít vše pod střechou,“ prohlásil hlavní agronom zemědělského družstva v Rostěnicích Pavel Šlimar.

V Rostěnicích měli strach hlavně z vytrvalých dešťů. „Letošní sezona se od předchozí výnosem zatím příliš neliší. Měli jsme pouze obavy v době soustavných dešťů, aby kořeny měly dostatek vzduchu. Zase musím nicméně podotknout, že ceny jsou pro nás podstatně výhodnější než loni,“ uvedl Šlimar. Právě nepředvídatelné počasí způsobilo, že mírně skleslé a žlutavé stvoly kukuřic jsou stále na polích a o její kvalitě zemědělci toho zatím příliš netuší. „Zatím toho moc nevím, s kombajny vyjedeme teprve v pondělí,“ upozornil ředitel zemědělského družstva Rakovec František Zvěřina.

Útoky divočáků

Nicméně přiznal, že výnos kukuřice na siláž nebude dosahovat předchozích sezon. „Na zelené hmotě předpokládáme zhruba o sto metráků méně,“ vypočítal Zvěřina. Mezi pěstitele, kteří kukuřici začnou teprve sklízet, se zařadilo i Zemědělské družstvo Rousínov. I tady hrálo roli počasí. „Sklízet letos začneme později,“ sdělil agronom Pavel Julínek.

Jiný problém se vyskytl v zemědělském družstvu Kojál Krásensko, ležícím na Drahanské vrchovině. Kukuřici tamním rolníkům totiž hojně ničí divočáci. „Běžně bychom sklízeli třicet tun z hektaru, teď to je sotva jedenáct. Kukuřice je pro černou zvěř lákavější než žaludy a bukvice. I když umístíme kukuřičná pole dál od lesa, prasata si tuhle lahůdku holt nenechají ujít,“ bědoval ředitel družstva Kojál Krásensko Ladislav Ševčík.

Hlavně zemědělské podniky

Divočáky znehodnocená kukuřice pak chybí do siláže. „S tím samozřejmě souvisí to, že nám chybí kukuřice do plnohodnotné siláže. Museli jsme do ní přidat otavu, což bude mít negativní vliv na dojivost,“ postěžoval si Ševčík. V České republice se prozatím největší část produkce kukuřice spotřebovává přímo v zemědělských podnicích ve formě siláže jako krmiva pro dobytek a dále pak ve formě zrna v krmivářském průmyslu. Pouze malá část produkce se využívá ve škrobárenském, lihovarnickém a potravinářském průmyslu.