Růst produkce vyrovnává útlum

Tento text je reakcí na článek v Zemědělci nazvaný Produkce mléka se ve světě zotavuje. Podrobně se zabývá situací v komoditě mléko v Evropské unii, a to jak cenou za měsíc červenec, tak vývojem nákupu mléka za prvních sedm měsíců letošního roku. Právě vývoj nákupu mléka dává věrný obraz vývoje zemědělství ve starých a nových členských zemích.

Nákup mléka je za uvedené období za celou EU-27 mírně vyšší než v předchozím roce.

Při podrobnějším pohledu však vidíme, že nárůst se týká téměř všech starých zemí a naopak, pokles je ve většině nových zemí. Kde hledat příčinu tohoto vývoje? Na počátku, když se stanovovala základna, byla pro všechny staré i nové země použita obdobná pravidla pro výpočet objemu peněz na přímé platby, to je úroveň výroby každé země před vstupem do EU.

Základní rozdíl však je v systému výplaty těchto peněz. Ve starých zemích se výplata stanovila pro každý podnikatelský subjekt podle úrovně jeho výroby. U nových zemí se přešlo na systém plošné podpory bez ohledu na to, jestli výroba klesá nebo roste. Jistě to byl cíl. Evropská unie potřebovala jen málo našich výrobků, ale potřebovala náš trh a že se jí to perfektně podařilo, o tom svědčí současný vývoj.

Nyní se v České republice vyplácí v přepočtu na výrobu vyšší dotace než v původní EU-15. A protože u nás pokračuje snižování objemu výroby a ve starých zemích pokračuje růst, zvětšuje se rozdíl v přepočtu na výrobu.

Kritická situace u domácího výkrmu skotu

Největší propady výroby zaznamenáváme především u červeného masa a v posledním období u mléka. Je dobře známá kritická situace u vepřového masa, ale ještě horší je vývoj u hovězího masa. Je to logické.

Výkrm skotu se bez dotace v dosud nastavených podmínkách nelze ekonomicky dělat a pokud k tomu připočítáme úroveň nákupních cen jatečného skotu u nás, kde je proti průměru EU největší mínusový rozdíl, nelze se současnému vývoji divit. Přitom jatečný skot se výraznou měrou podílí na tvorbě základny pro přímé platby v celé EU.

Podpora nevýroby není rozumná

Jaký lze očekávat další vývoj? V současné době se v EU diskutuje, jak dál v agrární politice po roce 2013. Na stole je řada návrhů, od nepatrných změn až po tu nejradikálnější, a tou je odbourání všech přímých podpor. Reálně lze odhadnout, že nakonec dojde ke kompromisu a že se přímé platby začnou snižovat a za základ bude brána úroveň výroby z konce současného fiskálního období, to jsou roky 2011–2013. Protože došlo k významným rozdílům v objemu výroby mezi starými a novými zeměmi, lze odhadnout, že při celkovém snížení zdrojů na přímé platby v EU o 20 %, dojde ke snížení v původní EU-15 průměrně o 10 % a v EU-12 klesnou přímé platby až o 40 %.

Jediné, co může situaci alespoň trochu zachránit, je omezení podpory nevýroby a naopak využití jakékoli možnosti podpory výroby.

Pavel Novotný

předseda ZD Bernartice

člen představenstva Agrární komory ČR

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info