Krkonošské lesy čeká obnova

Skoro čtvrtina lesní plochy v nejvyšších českých horách musí být rekonstruována.

Projekt za více než 82 milionů korun začali uskutečňovat správci Krkonošského národního parku na záchranu a obnovu zdejších lesních porostů.

Projekt nese název Stabilizace lesních ekosystémů Krkonošského národního parku a je spolufinancován nejen Evropským fondem pro regionální rozvoj, ale též Státním fondem životního prostředí. Cílem je pomoci krkonošským lesním porostům dosáhnout stavu přírodě blízkých lesů.

Současný stav lesních ekosystémů v národním parku je způsoben hospodářským a politickým vývojem. Jak vysvětlil náměstek ředitele instituce Jakub Kašpar, v minulosti byly lesy v horách hospodářsky využívány neřízeně. Plánovitě se zde začalo hospodařit až na přelomu 18. a 19. století. „Prakticky jedinou obnovovanou dřevinou se stal smrk, jehož osivo bylo nakupováno u semenářských firem především z Rakouska. Naprostá většina původních lesů Krkonoš byla postupně přeměněna na smrkové monokultury, často nevhodného genetického původu,” popsal Jakub Kašpar. Připomněl zničující působení imisí, které po roce 1980 rozvrátilo velkou část nestabilních porostů. „Imisním těžbám padlo za oběť asi 8 tisíc hektarů lesů a holé plochy byly hustě zalesněny převážně smrkem ztepilým, často jiného původu než krkonošského,” dodal náměstek. Zamokřená stanoviště byla odvodňována již od 19. století.

Zásadní změna obhospodařování lesů nastala až po roce 1994, kdy byla příslušnost hospodařit s majetkem k lesům ve státním vlastnictví na území parku a jeho ochranného pásma převedena na Správu KRNAP.

Krkonošské lesy čeká obnova

Jedním z dílčích záměrů projektu je budování takzvaných přehrážek ve starých melioračních kanálech. Měly by totiž pomáhat déle zadržet v krajině vodu. Dalším úkolem je úprava prostorové struktury, zápoje a druhových skladeb mladých porostů. To vše se stane předpokladem pro třetí dílčí záměr, kterým je vytvoření přirozeného životního prostředí pro tetřívka obecného.

Část prací je už na projektu hotova

„Práce na projektu jsme zahájili letos v červenci. Blížící se zima je sice brzy přeruší, ale i tak předpokládáme, že již letos bude práce hotova minimálně na třinácti stech hektarech lesních porostů a nově postaveno sto z celkem šesti set přehrážek,” říká ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.

Cílem nynější péče o krkonošské lesy se stala zmíněná záchrana, obnova a podpora biodiverzity lesních ekosystémů a zvýšení stability lesních porostů. Jednou z klíčových součástí aktivit na dosažení tohoto cíle je obnova lesních porostů tak, aby jejich druhová, prostorová i věková skladba odpovídala lesům, které jsou blízké přírodě.

Záměry správci směřují do mladých lesních porostů, které byly uměle založeny v období zmíněných imisních těžeb. V některých lokalitách s dlouhodobě početným výskytem tetřívka obecného. Hlavním cílem je tedy obnova a podpora přírodní rozmanitosti. Vedlejším efektem projektu bude i nastartování procesu obrody současného stavu lesů v prioritních oblastech ohrožených emisemi. Celková plocha lesních porostů, které budou díky zmíněným záměrům zrekonstruovány, činí 6 700 hektarů. To odpovídá 23 procentům lesů na území Krkonošského národního parku. Celkové uznatelné náklady na akci jsou vypočítané na 82 milionů 247 330 korun.

Mezinárodní rok lesů 2011

Celá akce odstartovala i s ohledem na vyhlášení Mezinárodního roku lesů 2011, který od ledna vystřídá letošní Mezinárodní rok biodiverzity. Vyhlásila ho OSN s cílem zvýšit povědomí a posílit trvale udržitelné obhospodařování lesů, ochranu přírody a trvale udržitelný vývoj všech typů lesů k užitku současných i budoucích generací. Správa KRNAP vydává při této příležitosti také nástěnný kalendář na rok 2011, který obsahuje nejen působivé a výjimečné fotografie, ale také informace o důležitosti lesů v národním parku.

***

Hlavní úkoly nového projektu – budování takzvaných přehrážek ve starých melioračních kanálech, které by měly pomoci zadržet v krajině vodu – obnova lesních porostů tak, aby jejich druhová, prostorová a věková skladba odpovídala lesům blízkým přírodě – vytvoření přirozeného životního prostředí pro tetřívka obecného.